Jedny záběry ukazují dva sledované ruské pozemní drony vyzbrojené granátomety, jak je ničí ukrajinské bezpilotní letouny, přičemž vše zachycuje průzkumný dron vznášející se poblíž.
Je to jeden z několika vizuálů zveřejněných v posledních týdnech, na nichž se objevují pozemní vozidla fungující bez posádek. Další klipy zachycují pozemní dron pálící salvu střel na ruské pozice a jiný pozemní dron útočící stylem kamikaze, jak veze masivní výbušné zařízení po otevřeném prostranství a poté ho odpálí pod mostem na Ruskem ovládaném území.
Natalija Kušnerská, šéfka ukrajinské vládní organizace Brave1, která posouvá civilní vynálezy k armádnímu využití, RFE/RL řekla, že její organizace „učinila z vývoje pozemních robotů jednu ze svých nejvyšších priorit s cílem dohnat ostatní bezpilotní systémy“. Brave1 podle ní dostala více než dvě stovky návrhů na pozemní prostředky bez lidské posádky, přičemž zatím jich organizace otestovala padesát.
Pozemní drony poprvé využil v boji Sovětský svaz během své invaze do Finska v roce 1939. Sovětské „teletanky“ byly konvenční tanky vybavené systémem rádiového ovládání. Ty ovšem omezoval fakt, že lidé, kteří je ovládali, tak činili a zaměřovali jejich zbraně na dálku bez pomoci moderních videopřenosů. Teletanky byly údajně naposledy použity v boji v roce 1942.
Také německá armáda za druhé světové války sestrojila pozemní bezpilotní stroj útočící stylem kamikaze. Vozidlo Goliath bylo naloženo výbušninami a ovládáno prostřednictvím drátu, který se táhl za ním, zatímco se Goliath blížil k nepřátelským pozicím. Těchto „demoličních dronů“ byly vyrobeny tisíce, ale ukázalo se, že jsou pomalé, těžkopádné a snadno je zastaví střelba.
Od druhé světové války bylo několik pokusů o oživení koncepce bojového pozemního dronu, avšak s omezeným úspěchem. Ruský tank Uran-9 fungující bez posádky byl použit v boji za války v Sýrii v roce 2018, ale údajně si vedl špatně. Podle tehdejšího názoru jednoho z vojáků nebude systém ještě nejméně deset let připraven k boji. Na Ukrajině Rusové toto vozidlo dosud nenasadili.
Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tvDrony brzdí terénní překážky i finance
Michael Boyle z Rutgersovy univerzity, jenž napsal knihu o bezpilotních strojích ve válce, vidí několik důvodů, proč vývoj bojových pozemních dronů tak trvá.
„Prvním z nich je terén,“ řekl. Zatímco letecké drony mohou obecně létat stejně volně jako ptáci a námořní drony se také pohybují v relativně neomezujícím živlu, pozemní drony „musí být schopné rychle se pohybovat po nerovném povrchu, aby splnily svůj úkol, a to pod palbou,“ uvedl Boyle. Jednoduché překážky jako příkop nebo cívky ostnatého drátu, které by voják přeskočil, představují pro řadu pozemních dronů nepřekonatelnou překážku.
Dalším klíčovým faktorem jsou náklady. „Vývoj pozemního vozidla, které může operovat v nerovném terénu při ovládání na dálku a zároveň být integrováno s ostatními vojenskými jednotkami, je nákladný,“ dodal Boyle. Zatímco bezpilotní letouny stojí několik set dolarů, a tak jsou běžně vysílány na mise bez návratu, pozemní drony - dostatečně velké a pokročilé, aby se pohybovaly po zjizvených bojištích - podle něj „obecně nejsou použitelné stejným způsobem.“
Podle Kušnerské je v současné době nejslibnějším z návrhů pozemních dronů, které Brave1 testuje, vozidlo určené k transportu raněných z bojiště. „Komunikace s armádou nám ukázala, že obránci utrpí mnoho ztrát právě při evakuaci raněných.“
Dálkově řízené nebo autonomní vozidlo by podle ní mohlo nahradit tři až šest vojáků, kteří jsou potřeba k odvozu zraněného bojovníka z frontové linie. „Očekáváme, že do konce roku 2024 se toto (evakuační) pozemní vozidlo fungující bez posádky stane systémovou součástí akcí naší armády,“ předpověděla.
