Čtvrtek 6. května 2021svátek má Radoslav 13 °C dešťové přeháňky Předplatné LN
aktualizováno  Lidovky.cz > Zprávy > Svět

‚Praha chce zřejmě uzavřít ambasádu v Moskvě.‘ Rusku přijde obvinění z výbuchu absurdní, hrozí odvetou

ilustrační snímek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy ilustrační snímek | foto: Reuters

Moskva Praha se zřejmě rozhodla zavřít své velvyslanectví v Moskvě, řekl v souvislosti s oznámením o vyhoštění 18 ruských diplomatů z ČR agentuře Interfax nejmenovaný ruský diplomatický zdroj. Za absurdní označil tvrzení o podílu ruských tajných služeb na výbuchu v muničním skladu ve Vrběticích první zástupce předsedy zahraničního výboru Rady federace (horní komory parlamentu) Vladimir Džabarov.

Šéf zahraničního výboru dolní komory, Státní dumy, Leonid Sluckij, že v takových případech musí nezbytně následovat „odvetné kroky“. Podle něj vyhoštění 18 pracovníků ruské ambasády zasadí „těžký úder dvoustranným vztahům“. K takovému kroku nejsou žádné reálné příčiny, řekl Sluckij Interfaxu.

Je to absurdní obvinění, řekl. „Rusko nemá nic lepšího na práci než vyhazovat do povětří nějaké sklady. Nikdy jsme Česko nepovažovali za svého protivníka,“ dodal Džabarov.

Dmitrij Novikov, který je zástupcem předsedy zahraničního výboru v dolní parlamentní komoře, řekl Interfaxu, že pro vyhoštění nejsou žádné důvody. Počet 18 vyhoštěných diplomatů je podle něj „mimořádná věc, pro kterou nejsou žádné zjevné důvody.“

„Zřejmě se rozhodli zavřít své velvyslanectví v Moskvě, řekl ruský diplomatický zdroj agentuře Interfax.

Český premiér Andrej Babiš v sobotu oznámil, že české bezpečnostní složky mají důvodné podezření, že do výbuchu muničního areálu ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014 byli zapojeni příslušníci ruské tajné služby GRU. Z ČR bude kvůli tomu vyhoštěno 18 pracovníků ruské ambasády, kteří byli identifikováni jako členové ruských tajných služeb. ČR musí opustit do 48 hodin, uvedl vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček, který je nyní pověřen i řízením ministerstva zahraničí.

Výběr sporných momentů v česko-ruských vztazích v posledních letech:

  • Údajná špionáž - Zprávy civilní Bezpečnostní informační služby (BIS) i Vojenského zpravodajství (VZ) téměř každý rok varují před ruskou zpravodajskou činností v ČR. Podle výroční zprávy BIS za rok 2019 operovaly v České republice všechny ruské tajné služby. BIS také zmínila, že dlouhodobým bezpečnostním problémem je naddimenzovaná velikost ruské ambasády v Praze. Uvedla, že nejzávažnější hrozbu pro ústavnost ČR představovalo šíření dezinformací proruskými aktivisty. Kontrarozvědka připomněla rozbití sítě, kterou v tuzemsku vytvářela ruská zpravodajská služba FSB.
  • Vyhoštění ruských diplomatů kvůli kauze Skripal - V březnu 2018 premiér Andrej Babiš (ANO) oznámil, že ČR vyhostí tři členy ruského diplomatického personálu v reakci na otravu bývalého ruského agenta Sergeje Skripala a jeho dcery v Británii. Je to výraz solidarity s Británií po útoku, řekl Babiš. Zároveň uvedl, že Rusko překročilo veškeré meze, když označilo ČR za možnou zemi původu nervového jedu novičok, použitého k útoku. Moskva později v reakci na kroky Británie a jejích spojenců včetně ČR oznámila, že vypoví stejný počet diplomatů, kolik jich dané státy vyhostily zpět do Ruska. BIS ve své zprávě uvedla, že vyhoštění tří osob s diplomatickými pasy ruské zpravodajce v ČR oslabilo.
  • Vydání ruského hackera Jevgenije Nikulina do USA - Nikulin byl zadržen v ČR v říjnu 2016 na základě amerického zatykače, v USA byl obviněn z hackerství. Jeho vydání požadovalo i Rusko kvůli internetové krádeži. Česká republika v roce 2018 vydala Nikulina do USA a ruské ministerstvo zahraničí poté uvedlo, že vydání podkopává základy česko-ruské spolupráce. Krok vyvolal kritiku i prezidenta Miloše Zemana, který tehdejšího ministra spravedlnosti Roberta Pelikána (za ANO) žádal o Nikulinovo vydání do Ruska. Nikulina soud v USA loni v září potrestal za hackerské útoky sedmi lety a čtyřmi měsíci vězení.
  • Kauza nelegálních pronájmů bytů - V srpnu 2019 Rusko stáhlo z Prahy diplomata Alexandra Těrentěva spojovaného s kauzou nelegálního pronájmu bytů, které měla ruská ambasáda k dispozici. Na stažení ruského diplomata naléhalo od jara české ministerstvo, které hrozilo, že ho jinak vyhostí. Kvůli kauze si v březnu 2019 ministerstvo zahraničí předvolalo ruského velvyslance Alexandra Zmejevského.
  • Spor o sochu maršála Ivana Koněva - Socha v nadživotní velikosti byla v Praze 6-Bubenči odhalena v roce 1980. Po pádu komunistického režimu se objevila iniciativa žádající odstranění sochy. Koněv je pro řadu lidí kontroverzní postavou, především kvůli své roli při potlačení povstání v Maďarsku v roce 1956 a při krizi v Berlíně o pět let později. Socha byla několikrát popsána a pokreslena či přetřena na růžovo. Při 50. výročí srpna 1968 odhalila radnice Prahy 6 u sochy tabulku s doprovodným textem. Proti instalování tabulky protestovali velvyslanci Ruska a některých dalších zemí bývalého SSSR. Radnice Prahy 6 v čele se starostou Ondřejem Kolářem (TOP 09) v srpnu 2019 sochu zakryla, proti čemuž protestovala například ruská ambasáda, která krok označila za "opakované zneuctění památky vojáků Rudé armády padlých v bojích proti nacistům za svobodu Československa". Radnice Prahy 6 pak nechala začátkem dubna 2020 sochu odstranit. Nahradit ji má památník osvobození Prahy na konci druhé světové války.
  • Pomník vlasovcům - V roce 2019 odhlasovalo zastupitelstvo Řeporyjí, že k 75. výročí konce druhé světové války nechá tato pražská městská část zbudovat vzpomínkové místo na padlé vojáky Ruské osvobozenecké armády, takzvané vlasovce. Tito původně sovětští vojáci po zajetí Němci bojovali po boku nacistické armády, na konci války ale pomohli při osvobozování Prahy. S návrhem přišel starosta Řeporyjí Pavel Novotný (ODS). Pomník byl odhalen koncem dubna 2020, ruská ambasáda reagovala prohlášením, v němž uvedla, že pomník a odstranění Koněvovy sochy jsou ústupkem těm, kdo se snaží o revizi výsledků druhé světové války.
  • Návrh ruského zákona o válečných veteránech - V červnu 2019 vyvolal v ČR pobouření návrh několika ruských komunistických poslanců, aby účastníci invaze do bývalého Československa v srpnu 1968 získali status válečných veteránů. Sněmovna tento návrh označila za "odporný pokus legitimizovat okupaci". Návrh ruských poslanců kritizoval i prezident Miloš Zeman, který si pozval kvůli tomu na Hrad ruského velvyslance Zmejevského. Návrh byl nakonec bez projednání stažen.
  • Den památky obětí invaze v roce 1968 a následné okupace vojsky Varšavské smlouvy - V roce 2019 prezident Zeman podepsal novelu zákona o státních svátcích, podle které si Česká republika bude 21. srpen připomínat oficiálně jako Den památky obětí invaze v roce 1968 a následné okupace vojsky Varšavské smlouvy. Proti tomu se ohradila ruská diplomacie s tím, že rozhodnutí ČR ohledně 21. srpna sotva přispěje ke spolupráci mezi oběma státy. Ruskou reakci ostře odmítl Zeman i česká diplomacie. Podle ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD) česko-ruské vztahy kalí spíš snaha události roku 1968 relativizovat.
  • Přejmenování části ulice před ruskou ambasádou na náměstí Borise Němcova - Náměstí v pražské Bubenči bylo přejmenováno loni 27. února. Ruské velvyslanectví několik měsíců po přejmenování náměstí změnilo svou doručovací adresu na Korunovační 34. V dubnu 2020 dostal primátor Prahy Zdeněk Hřib policejní ochranu kvůli možnému pokusu o otravu.
  • Kauza kolem údajné hrozby ricinu - Koncem dubna 2020 napsal týdeník Respekt o příjezdu ruského agenta s jedem ricin, české úřady oficiálně informaci o jedu nepotvrdily. Pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti), starosta Prahy 6 Kolář (TOP 09) a starosta Řeporyjí Novotný (ODS) ale dostali ve stejné době policejní ochranu. Všechny tři tyto komunální politiky Moskva kritizovala. Podle prohlášení českého premiéra Andreje Babiše a ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD) z 5. června 2020 ale byla kauza smyšlená a byla důsledkem sporů mezi pracovníky ruské ambasády v Praze, když jeden z nich zaslal českým tajným službám falešné informace. Z ČR v reakci na to v červnu museli odejít dva ruští diplomaté, Rusko v odvetě vyhostilo dva Čechy.
  • Kauza ruského novináře Ivana Safronova - Na pozadí skandálu s obviněním ruského novináře Ivana Safronova z vlastizrady kvůli údajné spolupráci s českou rozvědkou označil loni v červenci mluvčí Kremlu nynější rusko-české vztahy za zkalené. Bývalý novinář Safronov čelí obvinění z vlastizrady kvůli údajné spolupráci s českou rozvědkou. Safronov je ve vazbě. Podle jednoho z obhájců, Jevgenije Smirnova, jej tajná služba FSB podezírá, že od roku 2012 spolupracoval s českou rozvědkou. Vyšetřovatelé FSB věří, že české služby jednají ve jménu USA, řekl Smirnov. FSB zahájila trestní stíhání novináře na základě podezření z velezrady. Za to hrozí v Rusku až 20 let vězení.
  • Zatčení ruského diplomata - Případ ruského diplomata, kterého loni zatkla policie v Říčanech při nelegálním nákupu munice, způsobila vzájemné čistky na velvyslanectvích obou států. Uvedl to letos v březnu Radiožurnál s odkazem na zdroje z tuzemských bezpečnostních složek a diplomacie. Napjaté česko-ruské vztahy měly napravit konzultace, které ale ani po půl roce podle Českého rozhlasu nezačaly. Pošramocené vztahy mezi oběma zeměmi měly podle ministerstva zahraničních věcí napravit vzájemné konzultace, které česká strana Rusku navrhla loni. Konzultace měl vést ředitel zahraničního odboru Hradu Rudolf Jindrák.
  • Dostavba jaderné elektrárny Dukovany - Podle ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) z letošního března Česko v tendru neosloví čínského zájemce, společnost CGN, mají tak zůstat čtyři uchazeči - francouzská EdF, jihokorejská KNHP, kanadsko-americký Westinghouse a také ruský Rosatom. Část opozice kritizovala to, že v tendru zůstal ruský Rosatom. Senát pak ve svém usnesení z 31. března uvedl, že Čína a Rusko jsou bezpečnostní hrozbou a vláda by neměla uchazeče z těchto zemí oslovovat a zvát do tendru na výstavbu nových jaderných bloků v Dukovanech. Předsedové pěti opozičních stran poté vyzvali premiéra Andreje Babiše (ANO), aby podal návrh na odvolání vicepremiéra a ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (za ANO) z vlády kvůli postupu s tendrem na stavbu nového bloku Jaderné elektrárny Dukovany.
  • Spory kolem vakcíny Sputnik V - Zastáncem ruské vakcíny Sputnik V je prezident Miloš Zeman, který již 10. března požadoval kvůli postoji k Sputniku konec ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO), který byl 7. dubna z funkce odvolán. Blatný trval na tom, že ruská látka musí být před využitím v Česku schválená úřady Evropské unie. Zeman po dohodě s premiérem Babišem požádal ruského prezidenta Vladimira Putina o dodávku vakcíny Sputnik V. Nový ministr zdravotnictví Petr Arenberger dříve připustil, že by zájemcům umožnil, aby se Sputnikem V očkovali v rámci klinického zkoušení. Stačil by souhlas etické komise a Státního ústavu pro kontrolu léčiv. Později uvedl, že chce do ČR dostat hlavně registrované vakcíny. Do Moskvy měl původně jet v pondělí vicepremiér Hamáček jednat o případných dodávkách ruské vakcíny Sputnik V po jejím schválení evropskou lékovou agenturou. Nakonec cestu zrušil.

Pochvaly bych výrazně omezil, víc berou než dávají, vysvětluje psycholog

Zdeněk Krpoun psycholog | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Stále více čelíme nezdravému tlaku, abychom byli úspěšnější a výkonnější. Jak budovat zdravé sebevědomí? Jak správně...

Opakovaný výstup na osmitisícovku může urychlit demenci, říká neurochirurg Beneš

Vladimír Beneš | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Špičkový neurochirurg Vladimír Beneš, už třetí v řadě slavné neurochirurgické dynastie, o šťourátku v mozku, hezkých...

Pohodlnější to nikdy nebylo. Velký přehled služeb televize přes internet

Přehled služeb televize přes internet. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Otestovali jsme devět služeb televize přes internet. Vybrali jsme ty, které můžete používat s libovolným poskytovatelem...