Vídeň opakovaně odmítla jeho požadavek na doplnění dodatku k dokumentu, který by měl bránit zpochybňování Benešových dekretů a případným majetkovým nárokům sudetských Němců.
Budapešť by zas hlavu českého státu chtěla povzbudit k brzkému podepsání "Lisabonu". Český prezident podmínil svůj podpis lisabonské smlouvy o reformě EU trvalou výjimkou z Listiny základních práv EU pro Česko, obdobně jako je mají Polsko a Británie.
Klaus se obává hlavně možnosti prolomení takzvaných Benešových dekretů, které mimo jiné upravovaly vyvlastnění majetku sudetských Němců odsunutých po druhé světové válce z bývalého Československa.
Podle rakouského kancléře Wernera Faymanna se ale nesmí práva odsunutých nijak zužovat či úplně omezit. Znovu tak dnes odmítl Klausův požadavek na doplnění lisabonské smlouvy.
Maďarský premiér Gordon Bajnai by si zas přál, aby unie už brzy fungovala efektivněji.
Chtěl by prý proto povzbudit českého prezidenta k brzkému podpisu lisabonské smlouvy. Bajnai uvedl, že nedokončená ratifikace "Lisabonu" v Česku je také důvod, proč jeho země ještě nevybrala svého evropského komisaře.
Představitelé rakouského a maďarského kabinetu dnes na společném zasedání ale mluvili hlavně o hospodářské krizi a o vzájemné spolupráci. Maďarsko děkovalo Rakousku za jeho loňskou podporu, když maďarské hospodářství stálo před krachem a dostalo peníze od EU. K plánované spalovně odpadu v rakouském Burgendlandsku, proti níž Maďaři protestují, se šéfové vlád vyjadřovali prý jen zdrženlivě.
Společné jednání vlád se konalo už potřetí. Poprvé spolu rakouští a maďarští ministři zasedali v roce 2005 ve Vídni, podruhé pak předloni v Budapešti. Maďarští členové kabinetu takto už pracovali i se slovenskými, rumunskými a chorvatskými kolegy.
