Až bude během tohoto týdne vzpomínáno na amerického senátora a dvojnásobného kandidáta na prezidenta USA Johna McCaina během pohřebních a vzpomínkových ceremonií v Arizoně a Washingtonu D.C., mnoho lidí se bude moci poklonit hrdinovi vietnamské války a vzdát mu hold. Ne však současný prezident Donald Trump.
Trump po dlouhém mlčení ustoupil tlaku a vyzdvihl McCainovy zásluhy |
Žádal si to před smrtí samotný senátor. Naopak si přál, aby na jeho pohřbu promluvili Barack Obama a George W. Bush, dva muži, kteří jej porazili v boji o Bílý dům. Po smrti McCaina si navíc prezident Trump vysloužil kritiku i za to, že jeho zaměstnanci vyvěsili americkou vlajku na půl žerdi na daleko kratší dobu, než bývá zvykem. Vlajky bývají stažené tradičně až do pohřbu dotyčného.
Senátorův pohřeb je pouze poslední z akcí, na nichž byl současný prezident „nechtěný“, nebo na nichž zrušil svoji účast, protože jinak by se jí neúčastnili další hosté. Během letošního roku byl podle deníku Washington Post tiše odmítnut i při další pietní akci, pohřbu bývalé první dámy Barbary Bushové.
Svou účast Trump zrušil například na každoročním předávání cen Kennedy Center Honors po tlaku většiny oceňovaných, kteří hrozili, že se jinak akce neúčastní. Setkání s Trumpem si během uplynulého roku odpustily i dva sportovní týmy. Hráči americké fotbalové ligy NFL i basketbalové NBA, kteří tradičně po vítězné sezóně navštíví prezidenta a Bílý dům, setkání odmítli.
Britská média také v červenci letošního roku upozornila na podivný fakt, že se během Trumpovy návštěvy Velké Británie prezident setkal pouze s královnou a ne s ostatními členy královské rodiny, jako tomu bylo například u prezidenta Obamy.
„Nemluvíme tady o situaci, že prezident jede uspořádat mítink do státu, který jej nevolil,“ uvedl historik a odborník na prezidenty USA Tim Naftali. „Hovoříme o prezidentovi, který ani nemůže jít na akci, kam bývají prezidenti běžně zváni.“
Podle Naftaliho jde o zásadní problém, který mění samotné prezidentství. „Na stranu druhou chápu, že není zván. Změnil roli prezidenta ve společnosti takovým způsobem, jak si žádný z jeho předchůdců nedovolil,“ dodal Naftali s tím, že si Trump „nikdy nepřipustil fakt, že je hlavou státu.“
Není první
Současný prezident USA však není prvním mužem v Bílém domě, který se nezúčastní důležitého pohřbu. V šedesátých letech například Lyndon B. Johnson nedorazil na pohřeb Martina Luthera Kinga a místo něj se piety účastnil jeho tehdejší viceprezident Humphrey. Důvodem prý byla bezpečnostní opatření.
Podobnou kritiku si vysloužil i prezident Barack Obama. Jeho absence na pohřbu soudce nejvyššího soudu Antonina Scalii vyvolala kritiku, ačkoliv se většina amerických prezidentů takových akcí neúčastnila.
I přesto je neobvyklé, že by se americký prezident neúčastnil pohřbů důležitých osobností. Jediné případy odmítnutí účasti bývají ze strany prezidenta ve snaze nenarušit průběh ceremonie přílišnými bezpečnostními opatřeními, nebo kvůli účasti na jiné události.
