Podle rwandského prezidenta Paula Kagameho se ale svět z hrůzných událostí nepoučil. Jeho země ušla dlouhou cestu, ale na krvavé události nesmí nikdy zapomenout, dodal.
Při genocidě, která vypukla přesně před 30. lety, a trvala sto dní, zmasakrovali hutuští extremisté na 800 tisíc menšinových Tutsiů a umírněných Hutuů. Asi 2,7 milionu lidí muselo uprchnout z domovů a na 1,6 milionu se uchýlilo do zahraničí. Zabito bylo podle odhadů na 20 procent obyvatel země a asi 70 procent rwandských Tutsiů.
„Byla to lekce psaná krví,“ prohlásil během ceremoniálu Kagame, který v době genocidy vedl tutsijskou Rwandskou vlasteneckou frontu (FPR), jež masové vraždění ukončila. Jeho země se podle něj za tři desetiletí výrazně posunula a nyní je stabilní a bezpečná, na tragickou minulost ale nesmí zapomenout.
Jedním s poučení pro Rwandu podle něj je, že nesmí spoléhat na cizí pomoc, která tehdy nepřišla. Podobné vraždění může nastat v jakékoli další africké zemi, pokud se tam prosadí extremismus a etnická nenávist, uvedl Kagame.
„Zdá se, že lidstvo je velmi rezistentní proti poučení se z vlastních chyb. Zároveň ale vidím jako pokrok rostoucí porozumění mezi množstvím států světa, které jsou přes rozdílné názory jednotné v hlavních principech,“ prohlásil český prezident Pavel.
Pozitivním posunem je podle něj i to, že genocida začala být po rwandském krveprolití vnímána jako jeden z nejhorších zločinů a v návaznosti na první mezinárodní tribunál, který byl věnován právě Rwandě, vznikly i další podobné instituce.
„Tahle země si před 30 lety prošla peklem. To, čeho za těch 30 let dosáhla, je naprosto obdivuhodný úspěch,“ řekl českým novinářům po ceremoniálu Pavel. Rwanda podle něj dokázala předejít pokračování etnického konfliktu a udělala maximum pro potrestání viníků. Rwandě by tak podle českého prezidenta mohla být příkladem pro země bývalé Jugoslávie, kde se zatím etnické usmíření úplně nepovedlo.
Řada západních politiků přiznává, že jejich země i OSN v době tragického krveprolití ve Rwandě selhaly, když masakru nedokázaly zabránit. Česko bylo jednou z několika zemí, které v OSN prosazovaly aktivní přístup a označení vraždění za genocidu, což dnes Kagame připomněl. Tehdejší český velvyslanec při OSN Karel Kovanda se dnes dočkal potlesku arény v Kigali, v níž se ceremoniál konal.
„Škála těch zvěrstev byla absolutně mimo chápání,“ popsal Kovanda jeden z důvodů, proč podle něj odmítali západní politici označení genocida a nechtěli do dění v zemi zasahovat. Zároveň „měli jiné zájmy, než sledovat, co je za tou katastrofou,“ řekl český diplomat, jehož rwandská vláda před časem ocenila nejvyšším státním vyznamenáním.
Někteří představitelé měli podle něj přátelské vztahy s tehdejší hutuskou vládou, která byla za masakry odpovědná. Konkrétně jmenoval Kovanda Francii, která měla v zemi významný vliv. Francouzský prezident Emmanuel Macron v neděli přiznal, že Paříž mohla vraždění zastavit, ale neměla k tomu vůli.
Nedělního ceremoniálu se vedle Pavla zúčastnili i další současní či tehdejší státníci včetně izraelského prezidenta Jicchaka Herzoga, řady lídrů afrických zemí či exprezidentů USA a Francie Billa Clintona a Nicolase Sarkozyho. Český prezident následně podotkl, že byl pro něj ceremoniál vedle připomínky genocidy také příležitostí ke krátkým schůzkám s řadou státníků včetně Herzoga či Clintona.
