V pondělí zveřejnil Prigožin na sociální síti Telegram audionahrávku. V ní zdůraznil, že jeho akce nebyla namířena proti ruskému vedení, ale měla poukázat na závažné problémy ruské armády. Stejně tak, že jejím cílem bylo zabránit rozbití wagnerovců a jejich začlenění do armády. Zakladatel wagnerovců přitom neupřesnil, kde se nachází. Podle dohody zprostředkované běloruským prezidentem Alexandrem Lukašenkem měl získat azyl v Bělorusku.
Navíc v pondělí přinesl deník Kommersant s odvoláním na své zdroje zprávu, že ruská tajná služba FSB podle všeho Prigožina stále vyšetřuje kvůli zosnování ozbrojeného povstání. Trestní stíhání proti němu bylo zahájeno v pátek večer poté, co zakladatel wagnerovců obvinil vedení ruské armády, že údajně nechalo ostřelovat pozice jeho bojovníků. Prigožin následně oznámil, že vyráží do Moskvy na „pochod spravedlnosti“.
Wagnerovci jsou stále v kurzu
Vzhledem k tomu, jak dosud Prigožin vystupoval, je málo pravděpodobné, že by se z veřejného prostoru stáhl. Nebo že by rezignoval na vedení své žoldnéřské skupiny, jež má podle odhadů až 50 tisíc mužů.
Jako významný signál na podporu wagnerovců lze označit vyjádření generálplukovníka Alexeje Kartapolova. Je poslancem Státní dumy, kde předsedá výboru pro obranu. Prohlásil, že wagnerovci „neudělali nic špatného, nic nezničili, nenesou žádnou vinu, proto také není třeba jednotku zakázat“. Karatapolov dodal, že jde o jednotku s největší bojovou silou, a jestliže by byla rozpuštěna či odzbrojena, byl by to podle politika „dar NATO a Ukrajině“.
Vstřícnost vůči žoldnéřům přitom naznačovaly i pořady ruských státních televizí. Třeba v nedělní relaci Moskva.Kreml.Putin, která mapuje týden prezidenta, Putinův sobotní projev sice znovu zazněl. Chyběla ovšem pasáž, v níž prezident hřímal, že „zrádci budou potrestáni a musí se zodpovídat před zákonem“.
Prigožina dál vyšetřují, je neznámo kde. Čeká se na indicie, kolik mu zůstalo lidí |
Nejasné také je, jestli bude Prigožin z Minsku řídit své firemní impérium s rozsáhlými aktivy v Africe. Stejně tak musí 62letý oligarcha počítat s tím, že v běloruském exilu nemusí být jeho život bezpečný. Podle Jill Doughertyové, jež kdysi vedla pobočku americké televizní stanice CNN v Moskvě, Putin těm, kteří ho zradili, neodpouští. A Prigožin je nyní jedním z nich. „Je docela dobře možné, že Prigožin bude v exilu zabit,“ dodala pro CNN.
Šojgu se ukázal na bojišti
Jestliže se po Prigožinovi slehla zem, o to aktivněji si směrem k veřejnosti počínal další aktér několikahodinové vzpoury, ministr obrany Sergej Šojgu. Právě jeho odvolání a propuštění náčelníka generálního štábu Valerije Gerasimova Prigožin požadoval.
V pondělí byly zveřejněny záběry zachycující Šojguův pobyt na frontě. Podle ruské agentury RIA Novosti navštívil předsunuté kontrolní stanoviště. Není ovšem jasné, o jak staré záběry jde. Podle ruského vojenského blogera s přezdívkou Rybar by mohly být z pátku. Skutečnost, že ministerstvo video vůbec uveřejnilo, podle blogera potvrzuje, že Šojgu se stále těší důvěře prezidenta.
Přesto se ale mezi některými prokremelskými blogery objevily spekulace, zda přece jenom v nejbližší době nedojde k výměně v čele resortu obrany. Mezi možnými kandidáty se objevilo jméno Alexeje Ďumina, současného gubernátora regionu Tula, který leží několik set kilometrů jižně od Moskvy. Právě až tam se minulou sobotu podařilo wagnerovcům proniknout. Ďumin se měl podílet na jednáních s Prigožinem a nakonec ho přesvědčit, aby vzdal pokus dostat se až do Moskvy. Ďumin pochází z ruských bezpečnostních struktur, v minulosti byl Putinovým osobních strážcem.
