Za Bělorusko je přihlášen vicepremiér Uladzimir Semaško a registrace již byla ukončena.
Lukašenkova účast na summitu, který má zahájit program rozšířené spolupráce EU s šesti postsovětskými zeměmi, byla stále velkým otazníkem. Unie po velkém váhání pozvala na schůzku i Bělorusko, jehož prezident je na Západě kritizován za potlačování lidských práv a pronásledování opozice.
Pozvání na vrcholnou schůzku předal minulý týden v Minsku jménem předsednictví EU český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg. Podle české diplomacie bylo pozvání konzultováno s ostatními členskými státy a neznělo na konkrétní osobu nebo funkci, ale obecně pro Bělorusko jako stát. Na Minsku mělo být, koho do Prahy vyšle.
Lukašenko kvůli kritice své země dával najevo, že v případě pozvání se nemusí summitu zúčastnit. Pravděpodobnost jeho neúčasti se zvýšila poté, co prezident Václav Klaus minulý týden uvedl, že pokud Lukašenko do Prahy přijede, nepodá mu jako hlava státu ruku a nepřijme ho ani na Pražském hradě. Běloruský prezident vytkl Klausovi hrubiánství a uvedl, že pokud mu Klaus nechce podat ruku, nemělo ho české předsednictví zvát.
Unie se v poslední době rozhodla k dialogu s touto postsovětskou zemí, jejíž prezident je označován za "posledního diktátora v Evropě". Běloruský režim loni ustoupil zvýšenému diplomatického tlaku ze strany Bruselu a Washingtonu a propustil všechny politické vězně. EU poté zmírnila část sankcí, které na něj v roce 2006 uvalila, mimo jiné dočasně zrušila i zákaz cestování vysokých běloruských představitelů do zemí EU.
V pondělí navštívil Lukašenko Itálii, kde se setkal s jejím premiérem Silviem Berlusconim a také s papežem Benediktem XVI. Byla to první cesta běloruského prezidenta do západní Evropy od roku 1996, kdy navštívil Francii.
Unie očekává, že metoda "cukru" v podobě ekonomické spolupráce jí poskytne více možností tlaku na další demokratizaci běloruského režimu než pokračování sankcí. Bělorusko proto bylo zařazeno mezi šest postsovětských zemí, s nimiž chce EU v rámci Východního partnerství spolupracovat; dále to jsou Ukrajina, Gruzie, Moldavsko, Arménie a Ázerbájdžán. Na pražském summitu bude program odstartován.
Moldavsko bude podle zdrojů českého předsednictví na pražském summitu zastupovat jeho ministr zahraničí, ostatní postsovětské země budou reprezentovány prezidenty.
