Návrh na uspíšení voleb podala vládní strana Jednotné Rusko a kromě komunistů s ním ostatní parlamentní strany souhlasily. Námitky neměl ani ústavní soud.
Hnacím motorem lásky k Putinovi je strach, tvrdí ruští experti |
Předseda sněmovny Sergej Naryškin vysvětlil snahu o uspíšení voleb tím, že by návrh státního rozpočtu na rok 2017 měli schvalovat již ti poslanci, kteří pak s rozpočtem budou dále pracovat.
Komunisté byli proti, protože podle nich bude v září nižší účast, jelikož část voličů bude ještě na dovolené. Poškodí to údajně menší strany a naopak zvýhodní vládní tábor.
Volby ve znamení falšování a protestů
Předchozí volby do Státní dumy, jak se dolní komora nazývá, se konaly 4. prosince 2011. Tehdy rozpoutaly nebývalou vlnu protestů proti režimu kvůli podezření z falšování výsledků, které zaručily Jednotnému Rusku většinu ve sněmovně. S masovými demonstracemi skoncoval až na jaře příštího roku Vladimir Putin po svém třetím zvolení prezidentem.
Prezidentské volby se mají konat v roce 2018. Parlament ruští voliči po ústavních změnách z roku 2008 volí na pět let, prezidenta na šest.
For Putin, an independent election monitoring group is to be feared. Police raid its office. http://t.co/K9RQoAgsfB pic.twitter.com/p05FsxqTaX
— Kenneth Roth (@KenRoth) 10. Červenec 2015Někteří komentátoři usoudili, že pokud budou uspíšeny parlamentní volby, mohl by se změnit i termín voleb prezidentských, a to na rok 2017 nebo i 2016. Kreml ale tyto spekulace popřel.
Poslanci, kteří nebudou příští rok v září zvoleni, budou podle nového zákona odškodněni sumou, na jakou by si přišli, pokud by se volby konaly v původním termínu. Zachovají si do 4. prosince 2016 také imunitu, služební byty a další výhody. Zákon na tento účel rezervuje téměř 714 milionů rublů (asi 310 milionů Kč) - pro případ, že by nebyl znovu zvolen žádný ze 450 zákonodárců.
