Čína dala v posledních měsících jasně najevo, že je odhodlaná vybudovat arzenál velikosti Washingtonu a Moskvy. Mezinárodní inspektoři nedávno objevili nové důkazy o tom, že i Írán rychle postupuje ve výrobě jaderného paliva. Severní Korea pak o víkendu opět testovala vlastní mezikontinentální balistické rakety. A Vladimir Putin hrozí odstoupením od dohody Nový START.
To je bilance, která může načrtnout novou éru světového jaderného zbrojení. Vzájemné kontroly v dohodě Nový START byly sice přerušeny i pandemií covidu-19, a také samotnou válkou na Ukrajině, nyní ale Putin svým krokem připustil, že poslední jaderná dohoda mezi Ruskem a Spojenými státy, a s ní i kontrola zbrojení, možná umírá.
A šance na to, že by Rusko a Spojené státy zasedly k jednání o náhradní smlouvě, natož aby se na ní dohodly, rychle mizí.
Konec Nového STARTU, začátek nového světa
Putin dal ve svém projevu jasně najevo, že od smlouvy, jejíž platnost vyprší v únoru 2026, neodstupuje. „Jsem donucen oznámit, že Rusko přerušuje svoji účast v dohodě o strategických zbraních,“ prohlásil. Několik hodin po projevu pak ruské ministerstvo zahraničí doplnilo, že země bude i nadále dodržovat limity na počty jaderných hlavic, připomíná list The New York Times.
Putin tím ale zároveň jasně demonstroval, že ruský jaderný arzenál považuje za elementární prvek své moci, neboť prohlásil, že americkou inspekci ve svých objektech obranné infrastruktury nestrpí. Spojené státy podle něj také neplní své inspekční závazky. Narážel také na celkový úderný arzenál Severoatlantické aliance.
Barack Obama tehdy v Praze ve svém projevu vyzval všechny mocnosti, aby usilovaly o „svět bez jaderných zbraní“. Šlo nepochybně o jeden z historických milníků, který nyní ale ukazuje, jak jsou taková omezení křehká. Pokud totiž Putinovi tento postoj vydrží, a rozhodne se od smlouvy odstoupit, což jedna z klauzulí dohody umožňuje, zamíchá to rozdanými kartami na poli světového jaderného zbrojení.
Podle analytiků to může znamenat bezprecedentní krok zpět do minulosti, kdy závody ve zbrojení byly v plném proudu, a státy mohly nasadit tolik jaderných zbraní, kolik chtěly. Analytici to pro Reuters označili za návrat k dohadům o protivníkových schopnostech a záměrech ve stylu studené války.
„Vzhledem k tomu, že Rusko porušuje smlouvy, Čína vyrábí nové zbraně, Severní Korea testuje rakety a Írán je nyní blízko uranu pro výrobu zbraní, je to špatné období pro jadernou stabilitu a zdrženlivost,“ dodal Jon Wolfsthal, hlavní poradce skupiny Global Zero, která prosazuje zrušení jaderných zbraní, a spolupracovník Centra pro novou americkou bezpečnost.
„Ačkoli je Putinovo prohlášení spíše politické než vojenské, pravděpodobně podnítí rostoucí volání po tom, aby USA rozšířily svůj jaderný arzenál a mohly tak konkurovat Rusku i Číně,“ obává se Wolfsthal, který pracoval pro Obamu a nyní spolupracuje i s Bidenem.
Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tvNejistá budoucnost
Spojené státy mají nyní o ruském arzenálu značný přehled, a to především díky satelitům, které sledují pohyb jejich jaderných zbraní. Jak ale upozorňuje Air Force Magazine, větší problém se teď týká vyhlídek na vyjednání navazující dohody pro Nový START.
Pětileté prodloužení, na němž se prezident Biden s Putinem dohodli v prvním měsíci Bidenova prezidentství, je totiž jediným povoleným prodloužením podle dohody, která byla sjednána ještě za Obamy.
To znamená, že by se musela dát dohromady zcela nová smlouva. A přestože američtí představitelé trvají na tom, že chtějí vyjednat novou dohodu, je stále obtížnější si představit, že by k tomu došlo v příštích třech letech.
Americký ministr zahraničí Antony Blinken sice řekl, že USA jsou „připraveny kdykoli hovořit o omezení strategických zbraní s Ruskem bez ohledu na to, co se děje ve světě nebo v našem vztahu“, dlouholetí zastánci kontroly zbrojení ale tvrdí, že vyjednávání nové smlouvy bude nyní těžší než kdy jindy.
Daryl Kimball, výkonný ředitel Asociace pro kontrolu zbrojení, k tomu dodal, že „je pravděpodobné, že po vypršení dohody Nový START nebudou poprvé od roku 1972 omezeny dva největší arzenály světa.“
| kategorie | USA | Rusko |
|---|---|---|
| Nasazené ICBM, rozmístěné SLBM a rozmístěné těžké bombardéry | 659 | 540 |
| Bojové hlavice na rozmístěných ICBM, na rozmístěných SLBM a jaderné hlavice počítané pro rozmístěné těžké bombardéry | 1420 | 1549 |
| Nasazené a nerozmístěné odpalovací zařízení ICBM, nasazené a nerozmístěné odpalovací zařízení SLBM a nasazené a nerozmístěné těžké bombardéry | 800 | 759 |
ICBM (Mezikontinentální balistická střela), SLBM (balistická střela odpalovaná z ponorky), zdroj: United States Department of State
Co komplikuje vznik nové dohody?
Důvodů je hned několik. List The New York Times poukazuje zejména na chybějící dialog i důvěru mezi oběma stranami. „Rozhovory o strategické stabilitě“, na nichž se Biden a Putin dohodli v červnu 2021 při svém jediném osobním setkání ve funkci prezidentů, byly pozastaveny brzy po začátku ruské invaze na Ukrajinu.
Putin a Biden spolu již více než rok přímo nemluvili. Za tu dobu stihl Biden označit ruského vůdce za válečného zločince, Putin zas označil amerického prezidenta za agresora na Ukrajině. V soukromí američtí představitelé někdy připouštějí, že i kdyby smlouvu vyjednali, bylo by téměř nemožné si představit, že by ji Senát za těchto podmínek ratifikoval.
Komplikaci představuje i rychle se rozšiřující čínský arzenál. Pentagon nyní odhaduje, že Čína by mohla v příštích dvanácti letech rozmístit 1 500 zbraní, čímž by se vyrovnala americkému a ruskému arzenálu. Smlouva o kontrole zbrojení, která by vynechala jednu ze tří hlavních mocností, by tedy byla téměř zbytečná.
A jelikož Čína zatím neprojevila žádný zájem se k jednáním připojit, za předpokladu, že by taková jednání vůbec probíhala, je prozatím otázka nové dohody zřejmě na míle vzdálená.
