„Je to velmi pravděpodobné, na více než 50 procent,“ odpověděl Heinz-Christian Strache v rakouském rozhlase na otázku, zda FPÖ výsledky květnových voleb formálně napadne. Strana se podle Stracheho má rozhodnout do středy, kdy vyprší lhůta pro podání stížností.
„Pokud jsou pochybení potvrzena právními experty, pak máme odpovědnost za demokracii,“ řekl s tím, že FPÖ zkoumá několik nesrovnalostí při sčítání korespondenčních hlasů. Zdůraznil, že „korespondenční hlasování v nynější podobě musí být zrušeno“, protože nesplňuje ústavní podmínku na tajné hlasování.
Kdo bude prezidentem? ptá se napjaté Rakousko. Korespondenční hlasy rozhodnou |
Volbami rozdělené Rakousko
Prezidentské volby, které nebývale rozdělilo Rakousko, rozhodly až korespondenční hlasy. Zatímco po sečtení hlasů odevzdaných v neděli 22. května přímo ve volebních místnostech Hofer těsně vedl, o den později vyhodnocení téměř 750 tisíc korespondenčních hlasů rozhodlo o tom, že s nejtěsnějším rozdílem v rakouských dějinách zvítězil kandidát Zelených Alexander Van der Bellen. Získal 50,3 procenta hlasů, zatímco reprezentant Svobodných obdržel 49,7 procenta. Soupeře dělilo 31 026 hlasů, tedy jen o 0,6 procenta.
Hofer ve svém prvním vystoupení po hlasování uvedl, že výsledek se napadnout nechystá. Nevidí žádné náznaky toho, že by se někde odehrály volební podvody. K respektování výsledku voleb vyzval i své voliče.
Van der Bellen se má úřadu ujmout 8. července, kdy vystřídá odcházejícího prezidenta Heinze Fischera.
