Podle přibývajících komentářů se tak ale nestane a komise svůj finální verdikt o několik měsíců odloží. Důvodem je nespokojenost Bruselu s přípravou obou států na členství.
Deník Financial Times včera citoval nejmenovaného spolupracovníka šéfa komise, který řekl, že se José Barroso rozhodl posunout klíčové doporučení na podzim, pravděpodobně na říjen. Hodnocení příští týden v úterý by proto mělo znít, že Bulharsko s Rumunskem stále mohou vstoupit do unie podle plánu v lednu 2007, ale jen když přidají s domácími reformami, hlavně s potíráním korupce a organizovaného zločinu. Pokud Barrosem nabídnutý čas nevyužijí, hrozil by jim odklad členství o jeden rok.
Barroso odmítl veřejně komentovat informace Financial Times s tím, že bulharsko-rumunský verdikt zazní 16. května. "Nemohu předjímat rozhodnutí komise, které teprve nastane," řekl.
Jeho skepse na adresu rumunských a bulharských příprav by ale nebyla ojedinělá; kriticky se k oběma státům v minulých dnech vyjádřil také například komisař pro rozšíření Olli Rehn, autor očekávaného hodnocení. Ten také jasně ukázal na Bulharsko coby problémovější stát: zatímco Rumuni se podle něj snaží, Bulhaři by měli být "daleko důslednější".
Boj s korupcí a zločinností zaostává za závazky
Rehn Bulharům vytýká zejména to, že rok otáleli s novelizací trestního zákoníku - přijat byl teprve na konci dubna -, čehož důsledkem mimo jiné je, že se soudy ještě nezačaly zabývat ani jedním z více než 170 případů nájemných vražd a politicky motivovaného násilí, které země od roku 1992 zaznamenala.
Naopak v Rumunsku už stanuli před soudem první politici obvinění z korupce.
"Rumunsko se v posledních měsících extrémně snaží, zatímco Bulhaři na to kašlou," vyjádřil se jeden euroúředník, který si nepřál být jmenován. To je podle něj převažující názor lidí v Bruselu, kteří vstup obou zemí do unie řeší.
Ti také tvrdí, že komise nemá jinou možnost než Bulharům a s nimi i Rumunům dát ultimátum, pokud má být jednak zachována důvěryhodnost předvstupních příprav, a také pokud se politikům a veřejnosti skeptickým vůči dalšímu rozšíření nemají poskytnout nové argumenty.
Generální prokurátor: Nebudu nic dělat
Bulharský premiér však odmítl možný pozitivní motiv ultimáta a komisi vyzval, aby konečné doporučení neodkládala. "Odklad bude vnímán jako odmítnutí Bulharska, a ne jako čas navíc k tomu, abychom se lépe připravili," řekl tisku v Sofii Sergej Stanišev.
"Byla by to chyba, která posílí euroskeptické hlasy. Naše snaha by měla být oceněna," dodal. Hlavní prokurátor země a muž, na jehož hlavu míří většina kritiky, se vyjádřil daleko razantněji: podle něj je hodnocení bulharského soudnictví ze strany komise "nekorektní" a on se mu nehodlá "nijak přizpůsobovat." "Nebudu do šestnáctého května nic dělat," řekl Boris Veltšev.
Případný odklad rozšíření může komise navrhnout, vlastní rozhodnutí ale musí přijmout jednomyslně všichni lídři unie. Drtivá většina premiérů a prezidentů si odklad vstupu Bulharů a Rumunů o rok nepřeje, pravděpodobně ale podpoří posun konečného verdiktu komise, aby země dostaly trochu víc času.
Česko má zájem na rychlém rozšíření
Blokovat takový postup zřejmě nebude ani šéf české vlády. Jeho stanovisko se včera nepodařilo získat, z dřívějších vyjádřeních Jiřího Paroubka nicméně plyne, že zejména členství Bulharska v unii si velmi přeje.
"Pro nás je ta záležitost jasná: Bulharsko a také Rumunsko postupují velmi dobře a já si přeji, abychom se v roce 2007 v unii sešli," řekl Jiří Paroubek letos v únoru během návštěvy bulharského premiéra v Praze.
Bulharsko označil jako stát, který Česko "už vidí jako nového člena", a připomněl, že české investice v zemi dosáhly 440 milionů dolarů.
Na začátku května také do bulharské energetiky vstoupila společnost ČEZ - koupila elektrárnu ve Varně - a také kvůli této investici v řádu stovek milionů korun si česká vláda nepřeje komplikovat bulharskou cestu do unie.
