„Myslím, že je třeba, aby NATO změnilo pohled na své poslání. Východní Evropa přináší hodnotný příspěvek pro jednání a rozhodování Aliance,“ řekl Iohannis. Rumunsko podle něj dokázalo, že je pilířem stability v regionu a bezpodmínečně podporuje Ukrajinu v její obraně před ruskou agresí.
Dodal, že země vydává na obranu 2,5 procenta HDP, tedy více než požadovaná dvě procenta. O rumunském prezidentovi se dosud mluvilo jako o jednom z možných kandidátů na funkci generálního tajemníka. V této souvislosti se objevuje i jméno estonské premiérky Kaji Kallasové.
Velké členské země, jako jsou Spojené státy, Velká Británie, Francie či Německo ovšem podporují kandidaturu Rutteho. O šéfovi NATO nicméně členové rozhodují jednomyslně a Maďarsko dalo najevo, že Rutteho na tomto postu nechce. Nyní v čele dvaatřicetičlenné aliance stojí Nor Jens Stoltenberg, který skončí 1. října.
Klaus Iohannis v roce 2019 obhájil post rumunského prezidenta a je jím tak už podruhé. Čtyřiašedesátiletý etnický Němec je v Rumunsku považován za ochránce principů právního státu. Někdejší starosta města Sibiu například pomohl zajistit konání referenda, v němž se velká většina Rumunů vyslovila proti kontroverzním opatřením sociálnědemokratické vlády v oblasti justice, jež vyvolávala obavy o zachování principů právního států v této bývalé komunistické zemi.
