Když v roce 2011 skončil program raketoplánů, USA ztratily schopnost dopravovat samy své astronauty na oběžnou dráhu a musely spoléhat na ruské Sojuzy. Obě země se domluvily poměrně snadno a společné létání do vesmíru nezastavily ani americké sankce po anexi Krymu v roce 2014 (ačkoli i Rogozin se ocitl na sankčním seznamu).
Na Mezinárodní vesmírné stanici zakotvila americká soukromá loď Crew Dragon. Astronauti již vstoupili dovnitř |
Za místo v Sojuzu ovšem Američané tvrdě platí, cena se postupně vyšplhala až na 90 milionů dolarů (2,3 miliardy korun) u letu, jenž se má teprve uskutečnit letos na podzim. Pro ruský kosmický program to znamená vítané příjmy a Američané platí víc, než kdyby si rakety vypouštěli sami. Pro srovnání: start lodi Crew Dragon s nosnou raketou Falcon 9, již lze použít opakovaně, by mohl vyjít na 57 milionů dolarů (1,4 miliardy korun) a ambicí je náklady zejména u cest k Měsíci ještě stlačit.
  |
Vedle projektu SpaceX by měla v nejbližší době vyletět i loď CST-100 Starliner firmy Boeing a americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) může mít hned dva „dodavatele“ zajišťující dopravu na oběžnou dráhu. „Se dvěma typy pilotovaných lodí mohou Američané vyrazit vpřed v neoficiálním soutěžení. Rusko má novou konkurenci,“ píše ruská mutace německého portálu Deutsche Welle (DW).
Rivalita v mezích výzkumu
VIDEO: Muskova loď Crew Dragon úspěšně zamířila k ISS. Po 9 letech tak ukončila závislost USA na Rusku |
Prezident USA Donald Trump je na rozdíl od svého předchůdce Baracka Obamy velkým fanouškem letů do vesmíru. Koncem roku 2017 podepsal nařízení o přípravě nové americké pilotované mise na Měsíc a potom i na Mars. „Vytvořili jsme něco, co nám závidí celý svět a brzy přistaneme na Marsu,“ prohlásil Trump v euforii po vypuštění Muskovy rakety. S tímto záměrem už Američané připravují obyvatelnou stanici v takzvaném cislunárním prostoru poblíž Měsíce.
Obytný segment vesmírné stanice by se měl do vesmíru dostat v roce 2024, ovšem bude-li k dispozici odpovídající technika. Rusové zatím opatrně spolupracují na projektu s Američany, chystají ale i vlastní cestu. V roce 2031 plánují přistání na Měsíci a o tři roky později tam chtějí stavět základnu.
„Brzy budeme mít tu největší zbraň, jakou si je vůbec možné představit,“ pronesl také Trump po vypuštění rakety SpaceX. Jeho výroky naznačují, že ve vesmíru skutečně bude víc rivality. A i když lety do kosmu jsou součástí velmocenské politiky, jde také o vědu a lidské životy. Vesmírní výzkumníci jsou zvyklí spolupracovat a tak tomu velmi pravděpodobně bude i nadále. Obě země chtějí nadále společně využívat ISS a dohadují si plán výzkumu Měsíce a Sluneční soustavy. Američané také požádali Rusy, aby vyvinuli Sojuz schopný letů k Měsíci, který chtějí mít jako rezervu.
Plány velmocíUSA chtějí v roce 2024 vybudovat mezi Zemí a Měsícem vesmírnou stanici Lunar Gateway. Bude sloužit jako základna pro výsadky na Měsíc. Dalším cílem je testovat a připravovat let na Mars. Astronauti by na Měsíci měli přistát během deseti let. Mise na Mars je záležitostí desetiletí. Rusko na projektu spolupracuje, ale chystá vlastní program. Stroj s lidmi má na Měsíci přistát v roce 2031. Rok poté má další let dopravit i lunární vozítko. V roce 2033 kosmonauti vyrazí na delší průzkumné cesty a v roce 2034 mají začít se stavbou základny. |
