Ruská diplomacie v pátečním prohlášení uvedla, že americké odstoupení od smlouvy „významně narušilo rovnováhu v zájmech signatářských zemí“ a podkopalo roli úmluvy v podobě „zajištění důvěry a bezpečnosti“ mezi zúčastněnými státy. Zároveň podotkla, že spojenci USA po americkém odchodu nepodpořili ruské návrhy na udržení životaschopnosti smlouvy.
Navalnyj se chystá k návratu do Ruska. Doma ho čeká několik právních hrozeb |
„Vzhledem k nedostatečnému pokroku ve snahách odstranit překážky, které brání budoucímu fungování smlouvy v nové situaci, je ruské ministerstvo zahraničí oprávněno oznámit zahájení vnitrostátních procedur k umožnění ruského odstoupení od dohody o otevřeném nebi,“ uvedla diplomacie v prohlášení. Podotkla, že jakmile země procedury dokončí, formálně své odstoupení oznámí ostatním signatářským státům. Podle agentury Reuters proces odstoupení od podobných úmluv obvykle trvá měsíce.
Moskva se podle Reuters obává, že by USA mohly mít i po odstoupení od smlouvy přístup k informacím získaných při přeletech jejich spojenců. List Kommersant už dříve napsal, že se Rusko snažilo získat od signatářských zemí garance, že podobné informace s Washingtonem sdílet nebudou, ale nepovedlo se mu to.
Těžba ropy v Rusku loni poprvé od roku 2008 klesla, stojí zatím i dopady pandemie |
Dohoda o otevřeném nebi, kterou vedle USA, Kanady a Ruska uzavřela většina evropských zemí včetně Česka, byla podepsána v Helsinkách v roce 1992, v platnost vstoupila o deset let později. Účastnickým zemím umožňuje kontrolní přelety nad územím dalších signatářských států.
Spojené státy od úmluvy odstoupily loni v listopadu pod vedením administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Washington odchod zdůvodnil tvrzením, že Rusko některá její ustanovení nedodržovalo. Američané dlouhodobě tvrdili, že Moskva dohodu porušuje například tím, že zakazuje přelet nad městem, kde se předpokládají rozmístěné jaderné zbraně, které by mohly zasáhnout Evropu. Rusko už dříve porušování úmluvy odmítlo a ujišťovalo, že se jejími podmínkami hodlá plně řídit.
Reuters podotýká, že Moskva záměr odstoupit od úmluvy oznámila jen několik dní před nástupem nového amerického prezidenta Joe Bidena do úřadu a v období obav z nových závodů ve zbrojení. Poslední dohoda mezi Moskvou a Washingtonem o omezení strategických jaderných zbraní nazvaná START 3 totiž - bez prodloužení - vyprší 5. února. Příští šéf Bílého domu už řekl, že chce tuto dohodu prodloužit, ale zatím není jasné, na jak dlouho.
