Za "obchodníka se smrtí" by Rusové mohli Američanům nabídnout jejich agenta Andreje Chlyčeva. Bývalého plukovníka ruské vojenské rozvědky GRU poslal minulý týden moskevský soud na 18 let do vězení za vyzrazení jaderných tajemství a vydání několika ruských agentů Američanům.
Ruští agenti, které Chlyčev vyzradil, ale podle listu Kommersant nejsou totožní s desítkou špehů deportovaných loni v létě z USA.
Kommersant současně upozornil na překážky, které by chystané výměně mohly bránit: Chlyčevův advokát se chystá podat odvolání proti příliš tvrdému rozsudku, ale pravomocný verdikt je podmínkou následného omilostnění a výměny. Stejná překážka platí i v Butově případu, který jakoukoliv vinu popírá a vlastní proces má začít až v říjnu.
Obchodník se smrtíRuský 'obchodník se smrtí' odmítl vyměnit své kontakty za snížení trestu 
V roce 2007 vyšla o Viktoru Butovi kniha, v níž dvojice amerických novinářů popisuje marný boj mezinárodních vyšetřovatelů s jeho překupnickým impériem. "But je vždycky o pár tahů napřed. Dostanou ho, jen když udělá nějakou hloupost," prohlásil před Butovým zatčením Douglas Farah, jeden z autorů knihy.
Jeho životní příběh posloužil i jako předloha hollywoodského filmu Obchodník se smrtí (v originále Lord of War) s Nicolasem Cagem v hlavní roli, který proběhl i českými kiny. Skutečný Bunt se údajně narodil u tádžického Dušanbe, vystupoval nejméně pod sedmi různými jmény a při svých obchodech využíval šest jazyků, jež ovládá. |
Sám Viktor But v rozhovoru pro Kommersant přirovnal newyorskou celu k "pětihvězdičkovému hotelu" v porovnání s poměry v thajském vězení, kde jedna toaleta připadala na 35 vězňů a cela byla přeplněná. Ale v newyorském vězení mu chybí svěží vzduch, knihy, ovoce a zelenina i počítač, aby se mohl seznámit se spisem, jakož i politická podpora z Ruska, jakkoli mu média připisovala společné podnikání s ruskou vládnoucí elitou.
