Když nedávno ve velkém kremelském paláci zasedli Putinovi přátelé, rivalové i nepřátelé, aby si vyslechli, jak prezident formálně stvrzuje nezákonnou anexi čtyř okupovaných regionů na Ukrajině, ceremoniál měl za úkol představit sílu a jednotu Ruska. Během dalších čtyřiadvaceti hodin jej však zastínily neúspěchy jeho armády na bojišti. Vojenské ztráty, které pokračovaly i tento týden na jižní a východní frontě Ukrajiny, vedly k velkému a bezprecedentnímu rozkolu uvnitř vládnoucí nomenklatury. Kreml nyní hledá obětní beránky za řadu vojenských přešlapů, píše list Guardian.
6. října 2022 |
Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvSedm měsíců trvající ruská invaze do sousední země uvrhla ruskou vládnoucí elitu do značné nejistoty. Podle zdrojů i ona nyní konečně pochopila, že tuhle válku nelze vyhrát. Někteří ambiciózní úředníci vidí v nastalém chaosu svoji příležitost a předkládají Kremlu návrhy, jak neúspěšnou válku a zpackanou mobilizaci zvrátit. Jiní se drží při zemi, případně svých koryt nebo se vyhýbají trestu. Západní zpravodajské agentury již nějakou dobu hlásí vysokou míru nespokojenosti v ruské armádě a mezi elitou. Některé hlasy dokonce naznačují, že by mohlo dojít k převratu.
Oběť se jistě najde
„Putin je velmi destruktivní osobnost, bude si navzájem nahrávat s různými frakcemi a zjišťovat, jaká koalice pro něj bude nejlepší,“ řekl deníku Guardian bývalý úředník ruského ministerstva obrany. „Neumí vztahy urovnávat, takže nakonec někdo padne za oběť. Putin chce jen zjistit, co je pro něj a pro válku na Ukrajině nejlepší,“ dodává zdroj z Kremlu.
Jedním z hlavních aktérů současného kremelského pnutí je Jevgenij Prigožin. „Nepřekvapuje mě, že v tuto chvíli vstupuje do centra pozornosti právě on,“ říká Marat Gabidullin, bývalý velitel Vagnerovy skupiny, který se s Prigožinem zná z dob svého působení v polovojenské skupině. Dodává, že na současné vlně vlastenectví se chce etablovat do pozice zuřivého obránce vlasti, který vytvořil profesionální vojenskou organizaci. „Chce ukázat, že umí bojovat lépe než regulérní armáda,“ dodává Gabidullin. Podle něj se teď bude chtít Šojguovi pomstít.
Nepravděpodobní spojenci
Prigožin nyní našel nepravděpodobného spojence v Ramzanu Kadyrovovi, přelétavém čečenském vůdci, který si severokavkazskou republiku zřídil jako osobní léno výměnou za zajištění její loajality vůči Rusku. Přesto se Kadyrov v nedávném konfliktu projevil jako jeden z nejtvrdších kritiků ruského ministerstva obrany. Tvrdil totiž, že jeho vlastní bojovníci by dokázali během několika dní dobýt Kyjev i poté, co Ukrajinci ruskou armádu odrazili.
Krátce po ruské porážce u Lymanu, klíčového železničního uzlu v Doněcké oblasti, Kadyrov rozpoutal sžíravý útok na celý ruský generální štáb i na velitele ústředního vojenského okruhu Alexandra Lapina odpovědného za obranu města. „Ostuda není to, že Lapin je neschopný,“ napsal Kadyrov na Telegramu. „Jde o to, že ho shora kryje vedení generálního štábu,“ dodal. „Kdyby bylo po mém, degradoval bych ho na vojína, odebral mu všechny vyznamenání a poslal ho s puškou na frontu, aby si tu ostudu očistil krví,“ řekl Kadyrov.
„Krásné, Ramzane, jen tak dál,“ ozval se hlasem podpory Prigožin. „Tyhle pankáče by měli posílat na frontu bosé se samopaly,“ dodal.
Jeden z pozorovatelů z Čečenska uvedl, že Kadyrovova kritika armády věrně odráží jeho ambice být něčím víc než jen hlavou regionu. Bývalý představitel obrany rovněž uvedl, že Kadyrov usiluje o vysokou roli ve vládě. Ví, že válka je jeho příležitostí zazářit, musí proto konat hned,“ řekl bývalý představitel obrany.
„Všichni teď hrají hru na obviňování a Kadyrov je v jejím čele,“ soudí ruská novinářka Farida Rustamová, která se již dlouho zabývá rozkolem ruské elity. „Sám sebe vidí jako jednoho z vůdců války. Je jako syn, kterého Putin nikdy neměl. Připadá mi jako sněhová koule, která se s každou porážkou zvětšuje a zvětšuje,“ říká Rustamová.
Muži na odstřel
„Kreml nyní hledá obětní beránky. Došlo ke třem zjevným selháním: začátek války, poslední vojenské neúspěchy a zpackaná mobilizace,“ říká Putinův bývalý poradce Gelman.
Právě Šojgu a další vrcholní vojenští představitelé jsou nyní „muži na odstřel“. Ministr obrany, jehož ruská veřejnost kdysi vnímala jako člověka, který modernizoval ruskou armádu a dohlížel na úspěšnou operaci na Krymu v roce 2014, nyní čelí kritické reakci za neúspěchy svých svěřenců. A jistě existují důvody se ho zbavit.
„Vždycky se najdou způsoby, jak to udělat,“ míní jeden z dobře informovaných moskevských politických pozorovatelů, který si při diskusi o armádě nepřál být jmenován. „Máme skvělého ministra obrany. Fantastického náčelníka generálního štábu armády. Pokud budou porážky pokračovat, vždycky existují možnosti zbavit se jich. A všichni to nadšeně podpoří. Budou říkat, že Putin konečně jedná tvrdě, že trestá viníky,“ dodává zdroj z Kremlu.
Tento pocit však může být oboustranný. „Jak znám Šojgua, opravdu věřím, že by byl rád, kdyby ho teď vyhodili. Chce z téhle šlamastyky nějak ven,“ dodává zdroj. Rodák z Tuvy byl vždy neochvějným stoupencem války v Donbasu. Putin však podle něj ví, že Šojguovi může důvěřovat a jeho vyhazov by byl trapný. „I když Šojgu není spokojen s tím, co se právě děje, bude vždy loajální vůči Putinovi,“ dodává.
Většina proti válce
Současná situace v Kremlu odráží pocit řady členů ruské vládnoucí elity. Navzdory výzvám, které vzbouřenci představují, váha hlavních ruských ministerstev: armády, FSB, policie a dalších institucí je daleko větší než hrozba, kterou momentálně představují navenek.
„Kadyrov neměl žádnou pravomoc říci Putinovi, aby vyměnil svého ministra obrany,“ uvedl jeden z bývalých vysokých úředníků. Ve svých soukromých interakcích s Putinem byl podle jeho názoru vždy podstatně odměřenější než ve svých veřejných prohlášeních. „Prigožin byl pouze něco jako operátor,“ dodává zdroj.
„Nedovedu si představit, že by FSB dovolila Prigožinovi nebo Kadyrovovi získat jakoukoli politickou moc,“ souhlasí ruská investigativní novinářka a redaktorka deníku New Times Jevgenija Albatsová. „Je to takřka nemožné,“ dodává. Sama nedávno opustila Rusko poté, co se opakovaně stala terčem útoků kvůli svým reportážím. V nich například uvedla, že podle jejích kontaktů mezi nejvyššími ruskými představiteli bylo nejméně 70 procent nejvyšších úředníků proti válce.
Jiná novinářka s dobrými kontakty, která nadále pracuje v ruské státní televizi, uvedla, že velkou část ruské politické elity zachvátil intenzivní strach. „Čím výš jdete, tím větší zoufalství cítíte. Nyní již všichni dokonale pochopili, že válku nelze vyhrát,“ říká Ruska.
Rizika jsou příliš velká
Albatsová však uvedla, že kremelská protiválečná frakce prozatím pravděpodobně samotného Putina neohrozí. „Mají velký strach. Dokonce i ti, které znám celý život.“ dodává novinářka. „Aby došlo k rozkolu, musí se lidé přestat bát,“ říká. Politolog Oreškin s ní souhlasí. „Aby se jakákoli strana postavila Putinovi, podstoupí až příliš rizika,“ říká. „Celý tento systém je postaven kolem vůdce. Pokud se zbavíte Putina, musíte být schopni rychle přinést náhradu. Ale všichni dobře vědí, že to teď není možné,“ dodává.
„Prigožin je stále do značné míry neznámý,“ říká Valerij Fjodorov, vedoucí centra pro výzkum veřejného mínění. Na druhé straně Kadyrov má podle něj dobré průzkumy i mezi Rusy. Říká správné věci, prezentuje se jako Putinův pěšák a tak ho také lidé vnímají. „Nepasoval se za čečenského bojovníka, ale ruského,“ upozorňujeá Fjodorov. V době, kdy jsou rozkazy ruských vojenských představitel rozvláčné a dvojsmyslné může být namyšlený bývalý trestanec s vlastní soukromou armádou velice nebezpečný.
„Prigožin mluvil velmi sebevědomě,“ říká Ivan, vězeň z trestanecké kolonie č. 8 v Tambovské oblasti. „Všichni jsme poslouchali, když mluvil. A věřte mi, že není snadné strhnout pozornost davu vězňů. Nakonec je to jeden z nás, bývalý vězeň. Myslím, že mnozí, kteří se přihlásili do války, tak učinili proto, že Prigožinovi důvěřují. Nevěří úřadům, ale věří Prigožinovi, když jim říká, že je pustí na svobodu,“ uzavírá podle The Guardianu vězeň.
