Na válečných lodích byly vlajky spuštěny na půl žerdi a držela se minuta ticha, admirálové a gubernátoři kladli věnce, v chrámech se sloužily bohoslužby. Navzdory poctám však pozůstalí zůstávají roztrpčeni a experti se dodnes přou, co zkázu plavidla zavinilo.
"Očekávali jsme, že po deseti letech se někdo z ministerstva obrany či velení námořnictva s námi spojí, že někdo z vedení země přijede uctít památku našich chlapců. Ale je vidět, že už nepovažují smrt 118 členů posádky ponorky za velkou tragédii," postěžovala si Sofija Dudková, jejíž syn Sergej na ponorce sloužil jako zástupce velitele. Od státu prý už nic nečeká, nedávno totiž příbuzní přišli i o možnost léčby ve státních sanatoriích. "Není pravda, že čas všechny rány zhojí," dodala.
Vyšetřování skončilo po dvou letech
Velení námořnictva bezprostředně po tragédii mlžilo a kvůli otálení s přijetím západní pomoci se nepodařilo zachránit ani 23 námořníků, kteří explozi přežili v jednom z úseků ponorky. Ruské záchranné operace však k spáse nevedly. Posléze přivolaní norští potápěči našli už jen mrtvé. Ani vyhlášení státního smutku neuchránilo tehdy nového prezidenta Vladimira Putina před kritikou, že hned nepřerušil dovolenou ani kvůli tragédii, která otřásla společností.
Otec oběti:Je jasné, že vybuchlo torpédo v úseku ponorky, vůbec ale nevíme, proč vybuchlo. Teď se to už určitě nikomu zjistit nepodaří. |
Oficiální vyšetřování skončilo po dvou letech s tím, že neštěstí způsobil náhodný výbuch cvičného torpéda, které pohánělo vysoce explozivní palivo. Zprvu se však mezi dvěma desítkami verzí posuzoval i zásah americkým torpédem, prý jako pomsta za to, že o několik týdnů dříve Kursk ve Středozemním moři nepozorovaně plul pod americkou letadlovou lodí. Žádné důkazy se však nenašly a experti posléze dospěli k závěru, že k explozi došlo uvnitř ponorky. Přesné příčiny exploze cvičného torpéda však zůstávají neznámy.
Příbuzní některých obětí se snažili domoci objasnění tragédie i žalobou na ruské úřady u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Ale věc se nepodařilo dotáhnout do konce poté, co advokát pozůstalých Boris Kuzněcov utekl do USA, kde požádal o politický azyl. V Rusku byl stíhán za prozrazení státního tajemství.
"Je jasné, že vybuchlo torpédo v úseku ponorky, vůbec ale nevíme, proč vybuchlo. Teď se to už určitě nikomu zjistit nepodaří," připustil v listu Izvestija Roman Kolesnikov, kterému na ponorce zahynul syn. Osobně je přesvědčen, že tragédie byla důsledkem katastrofálního stavu, v jakém se tehdy nacházelo námořnictvo. "Nebylo možné udržovat v normálním stavu zbrojní a další systémy. Vše to souviselo s rozvratem státu, s nedostatkem peněz pro flotilu. Následky cítíme dodnes, jak svědčí (loňská) havárie na Sajansko-šušenské vodní elektrárně," prohlásil.
Prezident Dmitrij Medveděv a premiér Vladimir Putin mají nyní zjevně plné ruce práce s požáry. Pozorovatelé připouštějí, že po deseti letech od potopení Kursku se Kreml naučil vyrovnávat se s dopady katastrof na veřejné mínění. Ale na rozdíl od svého předchůdce v prezidentském křesle Putina nyní Medveděv za případná pochybení rychle sesazuje i policejní náčelníky a armádní velitele, jak se naposledy ukázalo v případě vyhořelé základny námořnictva v okolí Moskvy.
