„Putin vládne demonstrací síly. Ruská krize ale odhalila jeho slabé stránky,“ píše americký list The Washington Post (WP), podle kterého se Rusové tváří v tvář sobotnímu dramatu museli potýkat s novou realitou, ve které dříve nezpochybnitelné „autority autoritářského státu“ ukázaly, že nejsou všemocné, nýbrž zranitelné a nejisté.
S odkazem na americké činitele nicméně WP dodává, že je příliš brzy na to, aby se daly určit možné dlouhodobé důsledky víkendového sporu.
„Putin se vyhnul krveprolití, ale za cenu oslabení své autority,“ píše v podobném duchu francouzský deník Le Monde.
O „oslabeném a vyděšeném“, či „poníženém“ Putinovi píší i britské bulvární listy, přičemž list Daily Mail spekuluje, zda nyní ruský prezident po vzoru známého sovětského vůdce proti svým nepřátelům nezakročí ve stylu „stalinistických čistek“.
Za „obrovské ponížení“ víkendový vývoj označuje ale i ekonomický list The Financial Times, podle kterého „nepovedený puč odhalil hluboké nedostatky Putinova režimu“.
„Co to mělo být?“, ptá se v komentáři list Süddeutsche Zeitung, podle kterého se na malý okamžik o uplynulém „bizarním“ víkendu zdálo možné cokoliv – i pád Moskvy či Putina.
Vzniklý chaos nicméně nahrál do karet ukrajinské armádě, zejména kvůli „nejistému statusu“ Wagnerovy skupiny, píše list The New York Times (NYT).
Frontová linie na Ukrajině se sice podle něj v blízké budoucnosti nejspíš výrazně nezmění, podle nezávislých analytiků či amerických představitelů mohou však ukrajinské jednotky využít chaosu a slábnoucí morálky ruských vojáků k tomu, aby se pokusily o postup.
List připomíná, že část ukrajinských sil wagnerovce popisuje jako nejlépe vybavené bojovníky ze všech ruských a proruských jednotek. Podle jiných se od ostatních ruských vojáků lišili především nadstandardním výcvikem.
Podle NYT teď ale není jasné, zda se budou wagnerovci po ozbrojené vzpouře i nadále účastnit bojů na Ukrajině.
„Jejich osud je otázkou,“ podotýká NYT.
