Na hlasování se odrazilo nynější napětí mezi Západem a Ruskem, zejména kvůli krizi na Ukrajině. Kyjev po svržení proruského prezidenta Viktora Janukovyče nabral prozápadní kurz a usiluje o členství v Evropské unii a NATO.
ČTĚTE TAKÉ: |
Pro rezoluci RB OSN prodlužující misi vojenských sil EU (EUFOR) v Bosně hlasovalo 14 členských států. Moskva se nepřidala, nicméně nevyužila právo veta, jímž disponuje pět stálých členů rady - Čína, Británie, Francie, Rusko a USA.
Ruský velvyslanec při OSN Vitalij Čurkin
Narážky na Ukrajinu
Ruský velvyslanec Vitalij Čurkin podle AFP v souvislosti s rezolucí odsoudil „nástroj určený k urychlení integrace Bosny do Evropské unie a Severoatlantické aliance“. „Tlačit Bosnu tímto směrem zvenčí“ pomocí rezoluce OSN „je naprosto nepřijatelné“, prohlásil.
„Nešťastných příkladů vnějšího tlaku k vnucení evropské budoucnosti je dost,“ dodal podle agentury se zjevnou narážkou na Ukrajinu.
V preambuli schválené rezoluce se konstatuje důležitost toho, aby mise pomohla Bosně a Hercegovině „pokračovat na cestě euroatlantické integrace“ a provést potřebné demokratické reformy.
Mise OSN v Bosně a HercegoviněVojenská mise EUFOR Althea nahradila v prosinci 2014 předchozí vojenskou misi NATO v Bosně (nejprve IFOR a poté SFOR). Převzala od ní jako hlavní úkol dohlížet na respektování daytonských mírových dohod, které v roce 1995 ukončily tříletý válečný konflikt v Bosně a Hercegovině. Všech misí v této bývalé jugoslávské republice se do roku 2008 účastnili také čeští vojáci. |
