Pátek 26. dubna 2024, svátek má Oto
130 let

Lidovky.cz

Svět

Největší ruský lobbista v Německu? Poslední vydání podcastu exkancléře Schrödera vyvolalo pobouření

Ruský prezident Vladimir Putin (vlevo) a bývalý německý kancléř Gerhard Schröder na snímku z roku 2015. foto: Profimedia.cz

Vyjádření bývalého německého kancléře Gerharda Schrödera budí stále ještě pozornost, i když je už téměř dvacet let mimo politiku. Důvodem je, že po odchodu z veřejného života začal téměř okamžitě pracovat pro ruskou státní firmu Gazprom. Stal se předsedou dozorčí rady společnosti, která staví plynovod Nord Stream. Jejím většinovým vlastníkem je právě ruský plynárenský koncern. Před několika lety také usedl do křesla šéfa dozorčí rady další ruské energetické firmy - Rosněft.
  16:35

Když se dva perou. Západ a Rusko se přou o Ukrajinu, vítězem bude ale někdo třetí

V posledním vydání svého podcastu Agenda, který pro Schrödera vytváří agentura jeho bývalého vládního mluvčího Bély Andy, kritizoval bývalý německý kancléř „řinčení zbraněmi na Ukrajině“, když prohlásil, že doufá, že „bude konečně zastaveno“. Více než sto tisíc ruských vojáků, kteří se od loňského podzimu soustřeďují na hranicích s Ukrajinou, jsou podle Schrödera „pochopitelnou reakcí“ na dřívější vojenské manévry NATO v Pobaltí a v Polsku.

Bývalý kancléř si rýpl i do nové šéfky německé diplomacie za Zelené Annaleny Baerbockové. Skutečnost, že se před svou nedávnou cestou do Moskvy zastavila nejprve k rozhovorům v Kyjevě, označil za provokaci. Přivítal naopak rozhodnutí německé vlády nedodávat zbraně na Ukrajinu.

Slova bývalého šéfa vlády vyvolala v Německu pobouření. Ze Schrödera se stal „hlasatel zpráv Russia Today“, prohlásil o něm politik opozičních bavorských křesťanských sociálů Alexander Dobrindt v narážce na ruskou zpravodajskou televizi. „Takovéto zavírání očí před realitou začíná být nebezpečné,“ dodal.

Jiný opoziční politik, šéf křesťanských demokratů v Hamburku Christoph Ploß zase v rozhovoru pro týdeník Der Spiegel požadoval, aby bývalý kancléř přišel o svou kancelář, kterou mu parlament jako všem dalším dosud žijícím šéfům vlády platí. „Chování Schrödera je trapné a nehodné chování bývalého kancléře. Když už lobbuje za tučné peníze za zájmy ruského státu, tak by už aspoň neměl být placený německými daňovým poplatníky.“

Vůči názorům svého předpředchůdce se vymezil i stávající kancléř Olaf Scholz. „Nežádal jsem ho o radu,“ uvedl v rozhovor pro televizní stanici ZDF. „Pokud chápu správně ústavní uspořádání Spolkové republiky, tak je tu pouze jeden spolkový kancléř, a tím jsem já,“ zdůraznil Scholz.

Schröderovy názory nejsou překvapivé. Již v knize, kterou kterou vydal loni, označil NATO za zbytečnou instituci. Evropskou unii v ní vyzval, aby se oprostila od amerického vlivu. Je o něm také dlouhodobě známo, že je blízkým přítelem ruského prezidenta Vladimira Putina. V roce 2014, krátce po anexi Krymu, šéf Kremlu osobně přijel na oslavu Schröderových sedmdesátých narozeni, které se konaly v Petrohradě. Již předtím sehrál Putin významnou roli v zákulisí, když Schröder spolu s jeho tehdejší ženou adoptoval dvě děti z jednoho dětského domova v Petrohradě.

I když se kancléř Scholz od Schrödera distancoval, mezi německými sociálními demokraty má někdejší šéf vlády stále ještě hodně příznivců. On sám udržuje vztahy hlavně s těmi, kteří jsou důležití pro budování plynovodu. Například rešerše portálu t-online.de ukázala, že Schröder v minulosti opakovaně navštívil premiérku Meklenburska-Předního Pomořanska Manuelu Schwesigovou, která patří dlouhodobě k největším obhájcům projektu Nord Stream 2. V jejím regionu končí i předchozí projekt financovaný Gazpromem, plynovod Nord Stream 1. O čem ale oba sociální demokraté, Schwesigová a Schröder, při svých setkáních spolu jednali, není jasné. Kancelář premiérky prý o tom nemá žádné záznamy.

Právě Schwesigová například koncem roku 2020 představila právní konstrukci, která měla být pojistkou proti případným americkým sankcím proti firmám podílejícím se na dokončení projektu. Její vláda nechala kvůli tomu založit veřejně prospěšnou nadaci s úkolem chránit klima v regionu. Její poslání bylo ovšem formulováno tak široce, že pod ní mohlo teoreticky spadat i dokončení stavebních prací. Tehdy zvažované americké sankce totiž mířily na soukromé společnosti, nikoli na státní instituce, případně organizace jimi založené. Společnost Nord Stream dala mimochodem na činnost nadace k dispozici dvacet milionů eur.