V souvislosti s případem nedávné vraždy bývalého ruského agenta Alexandra Litviněnka získaly letos oslavy Dne pracovníka bezpečnostních orgánů, kterými si Rusové připomínají 86. výročí vzniku zahraniční rozvědky, nový rozměr. I když není doposud prokázáno, že za otravou Litviněnka poloniem 210 stojí ruské tajné služby, všechny stopy vedou do Ruska a zejména do kruhů napojených na zahraniční rozvědku.
Před budovou ruských tajných služeb v Moskvě na Ljubljance se včera konalo protestní shromáždění. Několik desítek občanů na něm drželo nad hlavami nápisy: „Kdo objednal smrt Litviněnka a Politkovské?“ a „Svobodu politickým vězňům“. Jedna z vůdkyň ruských demokratů Valerie Novodvorská u příležitosti oslav „Dne čekisty“ prohlásila: „Měl by to být spíš den národního smutku a prokletí.“
Symbolické je, že před pětadvaceti lety vzniklo i speciální oddělení zahraniční rozvědky Vympel. Jeho pracovníci měli za úkol likvidovat vybrané osoby nacházející se za hranicemi Sovětského svazu. Do jejich popisu práce by tedy býval spadal i Litviněnko. Letos navíc ruský parlament schválil Putinův návrh, podle kterého dostává zahraniční rozvědka mimořádné pravomoci - včetně povolení likvidovat osoby za hranicemi Ruska. „Svátek agentů“ může v Rusku slavit téměř celé vedení země včetně prezidenta Vladimira Putina. On i řada dalších politiků totiž dříve pracovali v obávané KGB.
S touto komunistickou tajnou službou nebo s armádou mělo dříve co do činění také 70 procent státních úředníků. Podle známé ruské socioložky Olgy Kryštanovské, která se zabývá biografiemi osob v nejvyšších státních funkcích, patří k „čekistům“ nebo k armádě až 78 procent příslušníků ruské politické elity.
Současný prezident však svátku dodal nový význam. Nařídil totiž, aby se na budovu na Ljubljance vrátila památná deska upomínající na jednoho z nejvýznamnějších sovětských čekistů a generálních tajemníků KSSS Jurije Andropova. Právě Andropov a generál tajných služeb Jurij Drozdov, šéf oddělení „S“, které řídilo agenty v zahraničí, vydali v roce 1981 příkaz k vytvoření oddělení Vympel.
Díky Putinovi hrají tajné služby stále větší roli také v ruské ekonomice. Agenti řídí mnoho významných podniků především v energetice a zbrojním průmyslu. Nedávno se stal na pokyn Putina náměstkem šéfa Gazpromu bývalý pracovník KGB Valerij Golubjov. „Dnes jsou v rukou tajných služeb soustředěny všechny mocenské řídící páky,“ říká socioložka Kryštanovská.
Pracovníci ruských tajných služeb si dodnes říkají „čekisté“. To bylo označení rozsáhlého aparátu státního teroru, který vytvořil už Vladimir Iljič Lenin pod názvem „výjimečné komise“ (črezvyčajnyje komisii, tedy ČK).
Před budovou ruských tajných služeb v Moskvě na Ljubljance se včera konalo protestní shromáždění. Několik desítek občanů na něm drželo nad hlavami nápisy: „Kdo objednal smrt Litviněnka a Politkovské?“ a „Svobodu politickým vězňům“. Jedna z vůdkyň ruských demokratů Valerie Novodvorská u příležitosti oslav „Dne čekisty“ prohlásila: „Měl by to být spíš den národního smutku a prokletí.“
Symbolické je, že před pětadvaceti lety vzniklo i speciální oddělení zahraniční rozvědky Vympel. Jeho pracovníci měli za úkol likvidovat vybrané osoby nacházející se za hranicemi Sovětského svazu. Do jejich popisu práce by tedy býval spadal i Litviněnko. Letos navíc ruský parlament schválil Putinův návrh, podle kterého dostává zahraniční rozvědka mimořádné pravomoci - včetně povolení likvidovat osoby za hranicemi Ruska. „Svátek agentů“ může v Rusku slavit téměř celé vedení země včetně prezidenta Vladimira Putina. On i řada dalších politiků totiž dříve pracovali v obávané KGB.
S touto komunistickou tajnou službou nebo s armádou mělo dříve co do činění také 70 procent státních úředníků. Podle známé ruské socioložky Olgy Kryštanovské, která se zabývá biografiemi osob v nejvyšších státních funkcích, patří k „čekistům“ nebo k armádě až 78 procent příslušníků ruské politické elity.
Současný prezident však svátku dodal nový význam. Nařídil totiž, aby se na budovu na Ljubljance vrátila památná deska upomínající na jednoho z nejvýznamnějších sovětských čekistů a generálních tajemníků KSSS Jurije Andropova. Právě Andropov a generál tajných služeb Jurij Drozdov, šéf oddělení „S“, které řídilo agenty v zahraničí, vydali v roce 1981 příkaz k vytvoření oddělení Vympel.
Díky Putinovi hrají tajné služby stále větší roli také v ruské ekonomice. Agenti řídí mnoho významných podniků především v energetice a zbrojním průmyslu. Nedávno se stal na pokyn Putina náměstkem šéfa Gazpromu bývalý pracovník KGB Valerij Golubjov. „Dnes jsou v rukou tajných služeb soustředěny všechny mocenské řídící páky,“ říká socioložka Kryštanovská.
Pracovníci ruských tajných služeb si dodnes říkají „čekisté“. To bylo označení rozsáhlého aparátu státního teroru, který vytvořil už Vladimir Iljič Lenin pod názvem „výjimečné komise“ (črezvyčajnyje komisii, tedy ČK).
