Novinář Orchan Džemal, režisér Alexandr Rastorgujev a kameraman Kirill Radčenko byli loni 31. července zavražděni, když ve Středoafrické republice (SAR) připravovali materiál o působení ruských žoldnéřů z takzvané Vagnerovy skupiny. Podle místních úřadů mají čin na svědomí islamisté, oficiální ruské vyšetřování ho přičítá loupežnému přepadení.
Tři reportéři přišli o život. Sledovali ruské žoldáky z Vagnerovy armády v Africe a jejich napojení na extremisty |
Tým poslala do Afriky investigativní skupina Dossier financovaná kritikem Kremlu Michailem Chodorkovským. Její vlastní šetření došlo k závěru, že trojici sledovali a poté zřejmě i zavraždili sami ruští žoldnéři ve spolupráci s místní policií. Novináři se totiž pustili do mimořádně citlivého tématu rozšiřování ruské přítomnosti v Africe.
Sledovat aktivity skupiny, která pod velením někdejšího příslušníka speciálních sil vojenské rozvědky GRU Dmitrije Utkina (zvaného Vagnera) bojovala v Sýrii a na Ukrajině, nemá mezi novináři pověst zrovna bezpečné práce. Loni na jaře například v Jekatěrinburgu „vypadl z okna“ novinář Maxim Borodin, proslulý pátráním po stopách vagnerovců v Sýrii.
Kyjev zveřejnil seznam údajných členů Vagnerovy soukromé armády |
V případě žurnalistů zavražděných v SAR se chyba stala hned na začátku, kdy se jeden z organizátorů cesty obrátil s prosbou o pomoc k člověku z mediálního vydavatelství Jevgenije Prigožina. Ten vedle množství propagandistických aktivit řídí právě i Vagnerovu skupinu.
„Základna“ v sídle diktátora
Příběh ruského pronikání do Středoafrické republiky začal koncem roku 2017, kdy Moskva dostala od OSN výjimku z embarga a mohla dodat zbraně tamní armádě a policii. V lednu 2018 pak z Ruska vyletěl Il-76 naložený samopaly, kulomety i odstřelovacími puškami, vedle toho Rusové poslali také pět vojenských poradců a 170 instruktorů z Vagnerovy skupiny pro výcvik místních sil.
Protlačují zájmy Ruska silou, umírají okolo nich novináři. Žoldáci Vagnerovy skupiny však nejsou oficiálně nikde |
Loni v srpnu obě země podepsaly smlouvu o spolupráci, která předpokládá vyslání dalších instruktorů. Ruský kontingent se usídlil v někdejší rezidenci svrženého diktátora Jeana-Bédela Bokassy, které místní dnes neřeknou jinak než „ruská základna“, ačkoli oficiálně žádný takový status nemá.
Obě strany ale už daly najevo ochotu základnu zřídit. „Konkrétně jsme o tom ještě nemluvili, ale taková možnost není vyloučená,“ nechala se slyšet ministryně obrany SAR Marie-Noëlle Koyarová. „Přítomnost Ruska v SAR může být naším výhodným předmostím pro celou Afriku,“ řekl portálu Gazeta.ru ředitel moskevského Centra analýz strategií a technologií (CAST) Ruslan Puchov. Rusko by podle něj už nemělo takovou příležitost propást, země totiž má vedle výhodné polohy i bohaté zásoby nerostů.
‚Budeme vyrábět nové zbraně.‘ Rusko odstoupilo od smlouvy o raketách |
„Hodně zemí by chtělo, aby Rusko zřídilo základnu právě na jejich území,“ tvrdí jeden z hlavních zastánců expanze ruské armády do zahraničí, senátor Franc Klincevič. Expert Ruslan Puchov soudí, že za přáním některých afrických vlád schovat se pod křídla Moskvy je „efektivita ruských zbraní a úspěch protiteroristické operace v Sýrii“.
Vojenská přítomnost vůbec nemusí být oficiální, ale může spočívat právě v nasazení Vagnerovy skupiny. Ta, jak nedávno zjistili investigativní žurnalisté z ruského portálu The Bell, vznikla v roce 2010 na popud generálního štábu právě pro působení v operacích, kde se nemůže otevřeně angažovat armáda.
Vzpomínky na družbu
V Sýrii válčí i ruští žoldnéři. Dva členy Vagnerovy roty zajali teroristi IS |
V médiích se už objevily informace o nasazení vagnerovců v Súdánu. Podle Nezávislého vojenského obzoru listu Nězavisimaja Gazeta (NVO) navštívil súdánský prezident Umar al-Bašír v listopadu 2017 Moskvu (přestože na něj vydal Mezinárodní trestní soud, ICC, zatykač kvůli válečným zločinům) a podepsal tam kontrakty na dodávky zbraní za miliardu dolarů (22 miliard korun). „Není vyloučeno, že dříve nebo později Rusko uzavře se Súdánem dohodu o stavbě základny,“ píše NVO. Dodává, že vojenská a námořní základna v této africké zemi by měla pro Rusko strategický význam, protože odsud lze kontrolovat část Rudého moře.
Uvažuje se také o zřízení letecké základny v Egyptě nebo přítomnosti na libyjském území ovládaném rebelujícím generálem Chalífou Haftarem. Moskva by se ráda znovu uchytila i na Kubě a ve Vietnamu, odkud odešla na přelomu tisíciletí. „Bylo by v našem národním zájmu obnovit základny v Africe, Latinské Americe a Asii,“ posteskl si místopředseda mezinárodního výboru Státní dumy Alexej Čepa po starých sovětských časech. Podle něj je takový krok žádoucí kvůli „ochraně spřátelených zemí před cizí agresí“.
