„I když jsou (naše lodi) schopny reagovat na jakoukoli situaci, jedná se o běžné nasazení,“ uvedl pro agenturu Reuters nejmenovaný činitel z amerických armádních kruhů. V oblasti se nacházely letadlová loď USS Ronald Reagan, raketový křižník Antietam či vrtulníková výsadková loď Tripoli.
Návštěvu Pelosiové silně kritizovali čínští představitelé. Ministr zahraničí Wang I upozornil, že američtí politici, kteří si v otázce Tchaj-wanu „zahrávají s ohněm“, neskončí dobře. Pelosiovou sice nejmenoval, bylo však evidentní, že poukazuje na její návštěvu.
Po přistání Pelosiové Čína uvedla, že bezodkladně zahájí námořní a letecké cvičení ve vzdušném prostoru severně, jihozápadně a jihovýchodně od Tchaj-wanu. Podle jejího ministerstva obrany armáda použije i ostrou munici.
Pelosiová navzdory hrozbám přiletěla na Tchaj-wan. Čínská armáda prý zahájí „cílené vojenské operace“ |
Bílý dům i ministerstvo zahraničí USA zdůraznily, že na oficiální politice Washingtonu se i přes návštěvu Pelosiové nic nemění. Spojené státy nadále uznávají takzvanou politiku jedné Číny, podle níž je Peking jediným svrchovaným politickým centrem v oblasti. Podporu Tchaj-peje i nadále hodlají omezovat na neoficiální kroky.
Na ostrov až napodruhé
Posledním předsedou americké sněmovny, který Tchaj-wan navštívil, byl v roce 1997 republikán Newt Gingrich. Jeho nástupníci z obou hlavních politických stran USA se návštěvě ostrova vyhýbali, a to včetně Pelosiové během jejího prvního mandátu (2007–2011). Teprve vyostřující se vztahy mezi Washingtonem a Pekingem v posledních několika letech vytvořily prostředí, v němž návštěva Tchaj-peje opět nachází ohlas u republikánů i demokratů.
Podezřele zticha byly naopak v posledních týdnech představitelé Tchaj-wanu včetně prezidentky Tsai Ing-wenové. Odborníci na mezinárodní vztahy tuto opatrnost interpretují jako snahu Peking zbytečně neprovokovat.
Bezpečnostní analytici již delší dobu spekulují, zda se Čínská lidová republika rozhodne v příštích dekádách Tchaj-wan přepadnout – a pokud ano, tak jak rychle. Panuje v zásadě všeobecná shoda na tom, že vojenská konfrontace mezi oběma státy je více než pravděpodobná. Řada odborníků přitom pochybuje, že Tchaj-wan se bude schopen účinně bránit. Jako vhodná analogie někdy slouží konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou.
„Tchaj-wan je v mnohem větším ohrožení než Ukrajina,“ uvedl pro Lidovky.cz na konci března Elbridge A. Colby, americký bezpečnostní analytik a poradce administrativy bývalého prezidenta Donalda Trumpa.
Tchaj-wan je v nelehké situaci. Dokázal by se ubránit před případnou agresí ze strany Číny? |
„Ukrajina tvoří zhruba čtvrtinu ruské populace. Tchaj-wan se pohybuje kolem jednoho procenta té čínské. Ukrajina se zároveň rozkládá na velmi rozsáhlém území, což Rusům výrazně komplikuje jejich snahy ji obsadit a následně udržet. Tchaj-wan je naopak poměrně malý ostrov, který je velmi daleko od dopravních uzlů svých spojenců, takže je ho těžké zásobovat,“ doplnil analytik.
Tchaj-wan se nemá čím bránit
Problémem je dle Colbyho i skladba ostrovní výzbroje. Politické vedení se totiž v minulých dekádách soustředilo primárně na nákup zvučných zbraňových systémů typu stíhaček F-16 či tanků M1 Abrams. Na obranu Tchaj-wanu bude však mnohem spíš potřeba méně velkolepá obrana typu solidních protileteckých a protitankových zbraní, jež dokáže v případě potřeby obsluhovat i jediný voják. Nákup takových systémů by podle Colbyho sice tolik nezaujal ostrovní média, zato by odvedl potřebnou špinavou práci.
S Colbyho názorem se shoduje i analýza amerického bezpečnostního serveru War on the Rocks. Ta dodává, že nákup drahých zbraňových systémů, jež nejsou vhodné k zabránění invazi, je spíše politickým nežli vojenským krokem. Tchajpejské vedení prostě věří, že akvizicí nejmodernější americké výzbroje si Washington přiváže blíže k tělu a donutí ho intervenovat v případě čínského vylodění. Takové uvažování však může být liché. Neexistuje totiž pro něj žádný doklad a USA s Tchaj-wanem dosud odmítají podepsat smlouvu o vojenské pomoci. De iure ho totiž stejně jako Čína dosud neuznávají.
Ve prospěch Tchaj-peje tak nakonec hovoří jen ideální přírodní podmínky. Pobřeží ostrova odděluje od pevninské Číny téměř 200 kilometrů široký průliv, jenž je výzvou i pro jedno z nejmodernějších loďstev světa. Ostrov má navíc relativně málo pláží, jež jsou vhodné k obojživelnému útoku.
