Německého kancléře Olafa Scholze od nástupu do funkce v prosinci 2021 provází smůla – nejprve v podobě pandemie covidu, posléze dodnes trvající invaze Ruska na Ukrajinu. Humoru prostý sociálnědemokratický politik se brání kritice, jak jen to jde. Loni se jeho země jako jediná ze skupiny států G7 propadla do recese, růžové vyhlídky nemá podle Mezinárodního měnového fondu ani letos.
Scholze navíc už příští rok čekají spolkové volby a jeho vláda takzvané „semaforové koalice“ dlouhodobě bojuje s nejnižší podporou v historii. Zelení a liberálně demokratická FDP protahují neustálými hádkami schvalování zákonů, přičemž kancléř se snaží působit jako klidný vyjednávač. Podle německých médií mu však pomalu dochází čas. Scholz se proto rozhodl vsadit na dosud spolehlivou čínskou kartu.
A ne, nejde jen o založení vládního účtu na TikToku, jež sám kancléř avizoval před pár dny. Pro dobro všech slíbil, že nebude na této čínské sociální síti tančit, jak to dělají mnozí jeho kolegové. Chce však cílit na mladé voliče, připomíná agentura Reuters. Že je mateřská společnost TikToku ByteDance napojená na čínskou vládu, mu nevadí.
Už v sobotu se vydá na cestu do Pekingu a jak upozorňuje list Politico, větší zahraniční výpravu od svého nástupu do úřadu nepodnikl. Sbližování s režimem Si Ťin-pchinga se v současné geopolitické situaci jeví jako zahrávání si s ohněm. A o věznění až milionu Ujgurů v takzvaných „převýchovných táborech“, přístupu k Hongkongu a vyhrocených vztazích s Tchaj-wanem toho bylo napsáno již mnoho.
Německo však už od konce druhé světové války dokazuje, že porušování lidských práv pro něj nesmí být překážkou ekonomické prosperitě. Příkladem z let nedávných je jeho závislost na Rusku. Až do února 2022 Berlín ignoroval dobře míněné rady svých spojenců, aby v takové míře nespoléhal na ruský plyn. Německo následně, podobně jako většina evropských států, dostalo tvrdou lekci. Náš západní soused se s jejími následky vypořádává dodnes.
A co je nejhorší, Scholz se z uplynulých let podle všeho nepoučil, Rusko pouze vyměnil za Čínu. Při pohledu do minulosti to dává smysl, obchodní a průmyslová spolupráce s asijskou mocností Německo dotlačila až mezi sedm nejsilnějších ekonomik světa. Německé firmy vzaly Čínu útokem v osmdesátých a devadesátých letech minulého století, se Siemensem a Volkswagenem včele. Myšlenka to byla jednoduchá: levná výroba, nerostné suroviny přímo na místě a vize toho, jak se Čína v následujících dekádách transformuje do západně smýšlející země.
Čínské dilema
Z dobrého obchodního partnera se však v průběhu let stala světová technologická mocnost s poněkud diktátorskými praktikami. Peking od západních společností okopíroval většinu moderních technologií, stát tuzemským firmám poskytl bezkonkurenční podmínky. Výsledkem je byznysový bolehlav nejen pro německé firmy. Ty jsou na Číně stále kriticky závislé, zároveň je však tamní společnosti začínají válcovat. Příkladem je nedávno uvedený elektromobil od společnosti Xiaomi, který překvapil nejen svou cenou.
„V krátkodobém horizontu je Čína pro Německo nenahraditelná,“ vysvětluje prezident Kielského institutu pro světovou ekonomiku Moritz Schularick. Pro Německo je největším obchodním partnerem, pokud počítáme souhrnně import i export. Peking navíc dlouhodobě tlačí na stále větší samostatnost a v následující dekádě již takřka nebude závislý na importu technologií ze Západu.
Scholz tak stojí před nelichotivou volbou, v Číně se bude snažit posílit obchodní vztahy, na domácí půdě však v rámci koalice čelí kvůli paktování s Pekingem kritice. Zejména Zelení argumentují tím, že z dlouhodobého hlediska by bylo nejlepší vazby na Čínu zpřetrhat.
 |
Studie Kielského institutu uvádí, že v takovém případě by německá ekonomika skokově poklesla o asi pět procent, tedy podobně jako v případě ekonomické krize v roce 2008 a při pandemii covidu. Institut uvádí, že ekonomický propad by byl brutální, ale ne fatální a z dlouhodobého hlediska by Německu prospěl. „Naše země je dostatečně odolná na to, aby zvládla i takto extrémní postup,“ potvrzuje Schularick.
Takový scénář by potěšil Spojené státy, jež jsou pro Německo největším exportním trhem. Ročně sem německé firmy vyvezou zboží za 158 miliard eur, do Číny je to 97 miliard. Scholz tak musí žonglovat se dvěma velkými partnery, kteří se navzájem nesnáší. Na Americe je Německo a většina světových mocností závislá rovněž kvůli její klíčové roli v Severoatlantické alianci.
Velké sliby a žádné činy
Němečtí politici však v minulosti ukázali, že dokážou spojit nespojitelné. Není to jen otázka Scholze, podobně postupovala v roli kancléřky i Angela Merkelová. Jak vypadá jejich taktika? Odklady, sliby a tiché pokračování věcí, jež Spojené státy kritizují. Příkladem budiž kauza firmy Huawei a jejích dodávek při budování 5G infrastruktury. Washington na Berlín už od roku 2019 tlačí, aby čínskou firmu vyškrtl z veškerých zakázek, Huawei však o svou silnou pozici na německém trhu dosud nepřišel.
Jednou za čas přijdou ujištění, že Huawei v Německu končí, další kroky však vláda nikdy nepodnikla. Důvody jsou i čistě ekonomické. Scholz si nemůže dovolit investovat do náhrady už instalované infrastruktury, Huawei ovládá asi šedesát procent německých 5G sítí. Náhrada by přišla daňové poplatníky na miliardy eur.
Si Ťin-pching o slabostech německého kancléře dobře ví. Už na sklonku roku 2022 Scholz v Pekingu třásl rukou čínskému vládci, který svůj post podle všeho neopustí až do své smrti, a zahraniční cestu se snažil prodat jako mírovou misi. Si Ťin-pchingovi se údajně snažil rozmluvit sbližování s Ruskem v době, kdy Vladimir Putin poprvé od invaze na Ukrajinu zahrozil použitím jaderných zbraní.
Ve skutečnosti však šlo, podle zdrojů z nejbližšího okolí německého kancléře, o byznys. Ne náhodou do Pekingu cestoval i tucet zástupců velkých německých firem. V červnu loňského roku Scholz opět předvedl obstojný politický balet, když prohlásil, že sice bude udržovat neoficiální přátelské vztahy s Tchaj-wanem, ale zároveň nemá v úmyslu měnit politiku „jedné Číny“.
Aktuální třídenní cesta do Číny bude pro Scholze tou nejambicióznější. V plánu má návštěvu Šanghaje, Pekingu a také třicetimilionového Čchung-čchingu, kde působí stovky německý firem. Vrchol cesty přijde v úterý, kdy má naplánovanou několikahodinovou schůzku se Si Ťin-pchingem. Německý kancléř bude hrát o politické přežití, čínský vladař zase může posílit svůj vliv v Evropě, což může mít s možným návratem Donalda Trumpa do Bílého domu v následujících letech cenu zlata.
