Soudce Cecile Louise-Loyant podle CBS uvedl, že vysoko postavení členové vedení využili zakázaných metod a vytvořili prostředí vyvolávající úzkost. Dalších šest manažerů a Orange jako celek odešli od soudu s pokutami.
Drakonický plán na snížení počtu zaměstnanců skončil vlnou sebevražd. Manažerům France Télécom hrozí vězení |
Francouzský operátor je podle serveru Quart at Work (QZ) první velkou společností ve Francii odsouzenou za „kolektivní morální zneužívání“, které je podle francouzského zákona definováno jako „opakované chování, jehož cílem nebo důsledkem je (výrazné) zhoršení pracovních podmínek zaměstnance“. Jde především o změny, které se mohou neblaze podepsat na důstojnosti zaměstnance nebo na jeho fyzickém či duševním zdraví.
Celá kauza se odehrála v první dekádě po roce 2000, kdy šéfem Orange byl Didier Lombard, který také odešel od soudu s největším trestem ve výši jednoho roku vězení, z toho osm měsíců je podmínečných. Společnost už oznámila, že se proti rozsudku nebude odvolávat. Jednotlivci včetně Lombarda dlouhodobě popírají jakoukoliv chybu a proti rozsudku se zřejmě odvolají.
K největšímu počtu sebevražd zaměstnanců mělo dojít v letech 2008 a 2009, kdy se Orange, která je jinak známá jako France Télécom, v rámci restrukturalizace snažil snížit počet pracovních míst a tím i náklady. Francouzim kteří pracují jako státní zaměstnanci, disponují poměrně silnou právní ochranou, a proto není snadné někoho jen tak vyhodit. Podle soudu měli Lombard a ostatní využít „společenského násilí“ s cílem snížit počet pracovních míst o 22 000.
Manažeři se měli podle soudu uchylovat k různým typům nátlaku. Měli opakovaně vypínat pracovní servery, nutit zaměstnance se stěhovat nebo měnit náplň práce. Zvyšovat měli i množství povinností na neúnosnou a především nesplnitelnou úroveň nebo sledovat pohyb svých zaměstnanců, a to včetně obědových pauz či momentů, kdy byli na toaletě.
Některé sebevraždy byly prokazatelně spojené s děním ve společnosti Orange. Zaměstnanci po sobě totiž nechali dopisy na rozloučenou, v nichž vysvětlují, že to byl právě nezvladatelný stres z práce, který je dohnal k fatálnímu činu. Jedna žena měla podle CBS vyskočit z okna přímo ve své kanceláři, jiný muž zase zřejmě pobodal sám sebe během pracovní schůzky.
S vývojem ve společnosti je celkem spojováno devatenáct sebevražd, dvanáct pokusů o sebevraždu a osm případů těžké deprese, která se zaměstnanců vyvinula jako následek zacházení ze strany vedení. Jiné incidenty, o kterých se psalo v médiích, není podle QZ možné prokazatelně spojit s touto kauzou (celkem mělo spáchat sebevraždu dohromady minimálně 35 zaměstnanců).
Psychologové nacházejí jasné spojení mezi extrémně toxickými pracovními podmínkami a těžkou depresí. Dlouhá pracovní doba (a přesčasy), malá autonomie a dlouhodobý stres může lidem způsobit řadu problémů od změn nálad až po těžké psychické problémy. Podobná žaloba jako uspěla ve Francii by však ve většině států neměla šanci na úspěch, protože zákoník práce na práva zaměstnanců v podobných situacích vůbec nepamatuje.
