Pátek 13. prosince 2024, svátek má Lucie
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 89 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Lidovky.cz

Mayová ustála další vzpouru svých stranických kolegů, výbor poslanců proti ní nezakročil

Svět

  19:26aktualizováno  21:20
LONDÝN - Vedení vlivného výboru britských konzervativních poslanců ve středu nezměnilo stranická pravidla a neumožnilo ihned znovu hlasovat o vyslovení nedůvěry premiérce Therese Mayové. Ta podle informací britských médií navzdory odporu členů vlastního kabinetu ve středu rezignovat nehodlá a plánuje pokračovat ve čtvrtém pokusu prosadit svůj brexitový plán.

Premiérka Theresa Mayová. foto: ČTK

Předsednictvo tzv. Výboru 1922 nevyslyšelo výzvy některých poslanců Konzervativní strany a nakonec ani nehlasovalo o změně pravidel týkajících se vyslovení nedůvěry lídrovi Konzervativní strany. Předseda Graham Brady se má nicméně v pátek s premiérkou Mayovou sejít a hovořit s ní o její budoucnosti.

„Mnoho povyku pro nic,“ hodnotil na twitteru středeční události zpravodaj společnosti BBC Norman Smith. „Nic se nezměnilo,“ komentoval zase reportér nedělníku Mail on Sunday Harry Cole.

Mayová nabídla poslancům hlasování o celní unii i o dalším brexitovém referendu

Předsedkyně vlády pro tuto chvíli ustála další krizi v rámci své snahy realizovat brexit na základě dohody se zbytkem Evropské unie. V posledních hodinách se v britských médiích množily spekulace o tom, že by Mayová mohla ještě ve středu ohlásit odchod z čela vlády. Vícero komentátorů nicméně soudí, že středeční události možná prodloužily její úřadování jen o několik dní.

Někteří zákonodárci požadovali, aby předsednictvo klubu mimořádně umožnilo nové hlasování, v němž by mohli vyslovit nedůvěru Mayové jako lídryni strany. Stoupenci tvrdší podoby brexitu se ji takto neúspěšně pokusili sesadit loni v prosinci a podle platných stranických pravidel se nové hlasování o nedůvěře může konat až po 12 měsících od toho posledního.

Poslední vlnu odporu proti premiérce ze strany ministrů a dalších konzervativců vyvolalo úterní ohlášení nového plánu ratifikace dojednaných podmínek brexitu. Mayová toho chce docílit prostřednictvím prováděcího zákona k již třikrát odmítnuté „rozvodové dohodě“, do kterého hodlá zahrnout různé kompromisní prvky ve snaze získat opoziční hlasy.

Exministr Johnson chce nahradit Mayovou v čele konzervativců. Oznámil kandidaturu

Hlasování o návrhu zákona je podle posledních informací plánováno na 7. června. Premiérka dnes řekla, že text bude zveřejněn tento pátek, hlavní politická zpravodajka BBC Laura Kuenssbergová ale nyní na twitteru naznačila, že jeho předložení by se ještě mohlo odsunout.

Podle týden starého vyjádření šéfa poslaneckého klubu Bradyho slíbila Mayová, že harmonogram svého odchodu z funkce předloží až po hlasování Dolní sněmovny o prováděcím zákoně k brexitové dohodě. To plánuje mezi 3. a 7. červnem.

Rezignovala členka britské vlády

Mayová přišla kvůli svému novému plánu na realizaci brexitu o prvního člena kabinetu. Rezignaci oznámila Andrea Leadsomová, jež měla dosud na starosti vládní agendu v dolní komoře parlamentu. V dopise premiérce mimo jiné napsala, že při prosazení aktuální strategie by Británie nebyla po odchodu z Evropské unie skutečně svrchovanou zemí.

„Už nevěřím, že náš přístup povede k uskutečnění výsledku (brexitového) referenda,“ uvedla Leadsomová, která je britskými novináři označována za vůdčí osobnost skupiny ministrů prosazujících ráznou odluku od EU. „Proto s velkou lítostí a s těžkým srdcem odcházím z vlády,“ uzavírá Leadsomová dopis, který zveřejnila na twitteru.

Úterní projev premiérky Mayové o chystaném prováděcím zákonu k brexitové dohodě pobouřil část členů vlády, protože oznámené kroky podle nich neodpovídaly pozici dohodnuté na schůzi kabinetu. Leadsomová v rezignačním dopise hovoří o „kolapsu vládních procesů“ a o tom, že nedávné legislativní návrhy související s brexitem nebyly řádně schválené ministry.

„Vím, že zítra (ve čtvrtek) se konají důležité volby (do Evropského parlamentu)... Načasování tohoto rozhodnutí jsem pečlivě zvažovala, ale zítra bych nemohla splnit svou povinnost coby lídr ve sněmovně a oznámit zákon s novými prvky, se kterými zásadně nesouhlasím,“ napsala Leadsomová.

Podle hlavní politické reportérky společnosti BBC Laury Kuenssbergové tak Mayová přišla za necelé tři roky na pozici premiérky již o 36. člena vlády. Britská média hodnotí odchod Leadsomové jako těžkou ránu pro již tak oslabenou Mayovou, která je pod rostoucím tlakem, aby odešla z čela vlády.

Theresa Mayová

  • Ministerskou předsedkyní se Mayová stala v červenci 2016. V premiérské funkci i v křesle vůdce britských konzervativců vystřídala Davida Camerona, jenž odstoupil po referendu o brexitu v červnu 2016. Po "železné lady" Margaret Thatcherové se Mayová stala druhou premiérkou v dějinách Británie. Do té doby byla od května 2010 ministryní vnitra.
  • Před nástupem do premiérského úřadu sice byla pro členství v EU, ale držela se stranou kampaně. Poté prohlásila, že brexit je nevyhnutelný. Opakovaně odmítala výzvy k uspořádání nového hlasování s tím, že je nutno respektovat výsledek referenda.
  • Předloni se Mayová rozhodla vypsat předčasné volby ve snaze posílit svou pozici před jednáním o odchodu země z EU. Konzervativci sice vyhráli, přišli ale o většinu v Dolní sněmovně. Poté začalo vyjednávání Londýna a Bruselu o podmínkách brexitu.
  • Loni v červenci Mayová představila takzvaný plán z Chequers, vládní koncepci, která hodlala zachovat více obchodních vazeb na EU; zastánci brexitu bez dohody tento model označili za příliš měkký a Mayová se posléze sama ujala vyjednávání s EU. Její vláda později podpořila návrh dohody o brexitu připravený britskými a unijními vyjednavači.
  • V polovině loňského prosince Mayová ustála hlasování poslanců své vlastní strany o nedůvěře, ve kterém se rozhodovalo, zda bude dál vůdkyní Konzervativní strany a předsedkyní vlády.
  • V polovině letošního ledna britský parlament dohodu o vystoupení země z EU odmítl, Mayová v parlamentu představila plán B a koncem února se poprvé zmínila o možnosti odkladu brexitu. Poslanci dohodu odmítli i při druhém hlasování 12. března
  • Po schválení odkladu brexitu Evropskou unií 21. března se Mayová dál snažila prosadit třetí hlasování v parlamentu o brexitové dohodě, což po několika dnech podpořila příslibem své rezignace, pokud dohoda bude přijata. Dolní sněmovna potřetí dohodu odmítla 29. března a EU poté 10. dubna umožnila Británii posunout lhůtu brexitu do 31. října.
  • Mayová představila 21. května kompromisní plán, který označila za "novou brexitovou dohodu": jde o návrh prováděcího zákona, který by opakovaně odmítnutou dohodu včlenil do britského práva. Plán však vyvolal revoltu v britské vládě a výzvy k odchodu Mayové.
  • Kromě brexitu musela Mayová jako premiérka řešit například kauzu kolem otravy bývalého ruského agenta Sergeje Skripala a jeho dcery Julije nervovým jedem loni v březnu na jihu Anglie. Z činu Británie obvinila dva údajné příslušníky ruské vojenské rozvědky GRU. Británie pak vypověděla přes 20 ruských diplomatů; další ruské diplomaty v rámci solidarity vykázaly další země, včetně Česka.
  • Kritice za to, že se hned nesetkala s přeživšími a příbuznými, Mayová čelila po požáru výškové budovy Grenfell Tower v Londýně, při kterém v červnu 2017 zahynulo 72 lidí. Loni se částečně omluvila.
  • V 70. a 80. letech pracovala ve finančnictví, například v centrální bance. V letech 1986 až 1994 byla členkou městské rady jednoho z londýnských obvodů. V roce 1997 ji zvolili do parlamentu, v letech 2002 až 2003 byla jako první žena v historii výkonnou předsedkyní Konzervativní strany. Působila v několika stínových vládách.
  • V květnu 2010 se Mayová stala ministryní vnitra a pro záležitosti žen a rovné příležitosti. Od roku 2012 byla už jen ministryní vnitra.
Autor:

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!