Speciální trestní soud v Pezinku přitom osvobodil kontroverzního podnikatele Mariana Kočnera, jehož policejní vyšetřovatelé označili za zadavatele vraždy investigativního novináře. Naproti tomu další obžalovaná, Kočnerova spolupracovnice Alena Zsuzsová, byla shledána vinnou. Soud jí vyměřil trest vězení v délce 25 roků.
Příbuzní obou zavražděných po vynesení rozsudku ke Kočnerovi opustili jednací místnost. Později dávali najevo své zklamání: „Spravedlnost nejenom se zalepenými očima, ale i se sluchátky na uších,“ komentoval výrok soudu novinářův otec Jozef Kuciak. Rozhodnutí o Kočnerově nevině přijal trojčlenný senát v poměru 2:1 hlasů. Rodiny obou zavražděných se plánují odvolat.
Atentát na justici
Kromě vraždy Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové se Kočner se Zsuzsuvou zodpovídali také z přípravy vražd vysoce postavených slovenských prokurátorů: současného nejvyššího žalobce Maroše Žilinky, šéfa speciální prokuratury Daniela Lipšice a bývalého náměstka nejvyššího žalobce Petra Šufliarského.
I v této kauze byl Kočner osvobozen s odůvodněním, že není prokázáno, že by se skutek stal. Naopak Zsuzsová byla shledána vinnou. Další obžalovaný z plánovaných vražd prokurátorů, Dušan Kracina, dostal osmiletý trest za přípravu smrti Žilinky.
Začali bourat dům zastřeleného novináře Kuciaka, na jeho místě bude památník |
„Důkazy musí jednoznačně a s nejvyšším stupněm jistoty prokázat, že obžalovaný je osobou, která skutek spáchala. V případě pochybností je třeba tyto pochybnosti vyložit v jeho prospěch,“ odůvodnila verdikt předsedkyně soudního senátu Ružena Sabová. Naopak vina Zsuzsové a Kraciny byla podle ní prokázána a „tvoří logickou a ničím nenarušenou soustavu vzájemně se doplňujících důkazů“.
Kočner byl výroku soudu přítomný osobně, spoluobviněná Zsuzsová požádala, aby u vyhlášení rozsudku nemusela být. Prokurátoři původně pro oba požadovali doživotní tresty s tím, že jejich náprava není možná. V případě Kočnera ještě navrhovali i propadnutí veškerého jeho majetku.
Masové protesty
Kuciak a Kušnírová byli zavražděni ve svém domě ve Veľké Mači nedaleko západoslovenské Galanty. Jejich násilná smrt otřásla celou zemí a vyvolala největší demonstrace od sametové revoluce v roce 1989.
Několikadenní protesty nepřímo vedly i k pádu dlouholetého premiéra Roberta Fica a jeho blízkého spojence Roberta Kaliňáka, který musel opustit křeslo ministra vnitra. Během vyšetřování vraždy policejní vyšetřovatelé narazili na aktivity podnikatele Mariana Kočnera. Vycházeli zejména z jeho šifrované komunikace přes platformu Threema.
„Nesmíme rezignovat na slušnost.“ Prezidentka Čaputová uctila památku zavražděného novináře Kuciaka |
Zjistili tak, že si podnikatel systematicky vytvářel vazby na vlivné představitele slovenské politiky, justice a policie. Snažil si je zavázat v očekávání, že na oplátku budou krýt jeho aktivity. V síti vyšetřovatelů tak uvázli například někdejší šéf Správy hmotných rezerv Kajetán Kičura či státní tajemnice na ministerstvu spravedlnosti Monika Jankovská.
Vyšlo rovněž najevo, že Kočner nechal instalovat skrytou kameru v kanceláři tehdejšího slovenského generálního prokurátora Dobroslava Trnky, jenž stál v čele žalobců v letech 2004 až 2011. Podnikatel chtěl mít přehled, kdo za nejvyšším slovenským žalobcem přichází a jaké má požadavky.
Kočner spravedlnosti uniká
Kvůli vraždě Kuciaka a Kušnírové stanuli Kočner a Zsuzsová před speciálním soudem již v září 2020. Tehdy neshledal tříčlenný senát za prokázané, že si vraždu objednali. Verdikt tenkrát vyvolal velké překvapení. I proto, že policejní vyšetřovatelé a prokurátor předtím označili Kočnera i Zsuzsovou za objednatele vraždy. Soudci ovšem dospěli k závěru, že šifrovaná komunikace neposkytla rozhodující důkaz, že spolu hovořili o vraždě.
Prokuratura se následně odvolala k Nejvyššímu soudu a mezitím shromáždila nové důkazy, jež měly dokládat vražedné plány Kočnera a Zsuzsové. Nejvyšší instance o půl roku později vrátila případ zpět k speciálnímu trestnímu soudu, který ho následně spojil s kauzou přípravy vraždy několika prokurátorů.
Spolu s Kočnerem a Zsuzsovou stanuli před třemi lety před soudem ještě Tomáš Szabó a Miroslav Marček. Prvně jmenovaný figuroval u vraždy jako řidič, který dovezl střelce Marčeka na místo činu. Oba dostali 25letý trest. Posledním z obžalovaných byl Zoltán Andruskó, jenž měl vraždu zprostředkovat. Před zahájením procesu ovšem uzavřel se soudem dohodu, načež byl odsouzen k odnětí svobody na 15 let.
