Novinářům to ve středu řekl slovenský ministr zahraničí Miroslav Lajčák po zasedání vlády, která se zabývala postojem země k migrační krizi.
„Co se týče kvót, zůstáváme na své pozici, že kvóty mají být dobrovolné na principu připravenosti zemí. Zároveň jsme zásadně proti tomu, aby se debata o migraci zúžila pouze na téma kvót. Kvóty nemají nic společného s řešením problému. Je třeba řešit věci tam, kde vznikají a hovořit o příčinách, ne pouze o následcích,“ řekl Lajčák.
Pro spravedlivé rozdělování uprchlíků mezi členské země EU se v uplynulých dnech vyslovili německá kancléřka Angela Merkelová a španělský premiér Mariano Rajoy. Podobný postoj zastává také Rakousko. Francouzský ministr zahraničí Laurent Fabius zase označil za skandální, že některé evropské země kvóty ohledně uprchlíků odmítají.
Reakce ministra financí Andreje Babiše:Omezení finanční pomoci těm zemím Evropské unie, které nesouhlasí s rozdělením uprchlíků, je pro ministra financí Andreje Babiše (ANO) absolutně nepřijatelné. "Neumím si to vůbec představit. To by vedlo k rozvrácení celé EU," řekl ve středu novinářům Babiš. Podle něj by měl být okamžitě svolán summit unie. |
Podle šéfa slovenské diplomacie Lajčáka je třeba řešit příčiny migrace a pomoci zemím, z nichž migranti proudí do EU. „Evropská unie se aktivně angažuje v Sýrii. Jsou země, které tam dodávají zbraně a které trénují opozici vůči (tamnímu) režimu. Jistým způsobem přispíváme k tomu, že v Sýrii je občanská válka, kvůli které přicházejí migranti,“ řekl Lajčák.
Slovensko také hodlá prosazovat, aby v zemích původu uprchlíků nebo ve státech, kterými migranti procházejí, byly zřízeny bezpečné zóny s poskytnutím humanitární pomoci. Dále by uvítalo společnou unijní akci proti převáděčům.
Slovenský ministr zahraničí také upozornil, že přes země, které mají odpovědnost za ochranu schengenské hranice procházejí migranti volně, aniž byli zastaveni a identifikováni. „Je třeba důsledně plnit ochranu schengenských hranic. Nyní se sem (do EU) dostávají desítky tisíc lidí bez toho, aby je někdo kontroloval,“ uvedl Lajčák. Dodal, že Slovensko je připraveno finančně, materiálně i personálně pomoci při ochraně vnějších hranic schengenského prostoru.
Ministerstvo v materiálu, který projednala slovenská vláda, uvedlo, že země v otázce migrace čelí tlaku ze zahraničí. „V rámci EU nám nezůstává mnoho spojenců a reálně hrozí, že tlaku ze strany členských států, do nichž migranti směřují, budeme v poslední fázi čelit osamoceni,“ uvedl úřad.
Jednání premiérů
O migrační krizi budou v pátek jednat v Praze premiéři Česka, Maďarska, Polska a Slovenska, tedy zemí visegrádské čtyřky (V4). O týden později se v české metropoli podle Lajčáka opět sejdou ministři zahraničí zemí V4 a zástupce Lucemburska, které EU nyní předsedá.
Slovensko kromě odmítání kvót na uprchlíky čelilo kritice části aktivistů za to, že hodlá poskytnout azyl pouze dvou stovkám Syřanů. To je výrazně menší počet, než původně navrhovala Evropská komise. „Máme zájem, aby nám tady vznikala předměstí, kam se bojí jít i policie? Odpovědný přístup je ten, že vezmeme tolik (migrantů), abychom byli schopni zaručit, že se integrují do společnosti,“ reagoval Lajčák.
Slovensko kvůli migrační vlně a přílivu uprchlíků do sousedního Maďarska zpřísnilo ostrahu v okolí hranic a posílilo hlídky i ve svém vnitrozemí. Za uplynulé dny slovenští policisté zadrželi desítky migrantů a také několik převáděčů. Naopak slovenská policie dříve v tomto týdnu umožnila, aby uprchlíci pobývající v Maďarsku cestovali přes Slovensko v mezinárodním vlaku na trase z Budapešti do Německa. Podle slovenského ministra vnitra Roberta Kaliňáka šlo o syrské migranty, které podle něj mělo přijmout Německo.
Kritika z Německa
Německý vicekancléř Sigmar Gabriel ve středu znovu kritizoval země Evropské unie, které odmítají uprchlické kvóty. Spor o spravedlivé rozdělení nákladů na přijetí migrantů se však nevede jen mezi jednotlivými státy EU, ale i přímo uvnitř Německa. Spolkové země požadují, aby ústřední vláda poskytla obcím více finančních prostředků na zvládnutí krize, informovala agentura DPA.
„To nejde, aby Německo, Rakousko a Švédsko přijaly většinu těchto lidí,“ uvedl vicekancléř a ministr hospodářství Gabriel v rozhovoru poskytnutém listu Westdeutsche Allgemeine Zeitung (WAZ). Podle svých možností se podle něj musejí více zapojit i ostatní země osmadvacítky.
„Otevřené hranice budeme moci trvale udržet jen v případě, že Evropa najde společnou politiku vůči uprchlíkům,“ dodal Gabriel. Právě obyvatelé východní Evropy přitom podle něj z otevřených hranic profitují nejvíce. „Kdo považuje Evropu jen za společenství, v němž si lze něco přivydělat, v němž bude spolupracovat, jen když dostane peníze, a nebude spolupracovat, když nastanou potíže, ten Evropu ohrožuje,“ řekl Gabriel.
