Dohoda prošla Národní radou i přesto, že pro ni nehlasovali všichni poslanci současné vládní koalice premiéra Eduarda Hegera. Celkem získala podporu 79 ze 140 zákonodárců.
Její schvalování doprovázela hlavně v úterý bouřlivá atmosféra nejenom před budovou parlamentu, ale i přímo v jeho jednacím sále. V jednu chvíli obsadili poslanci pravicově-extremistické Ľudové strany – Naše Slovensko (ĽSNS) Mariana Kotleby řečnický pult a dalšími obstrukcemi se snažili zabránit jejímu přijetí, mimo jiné pískotem či zvukem sirény přímo v jednacím sále.
I ostatní opoziční strany dohodu odmítaly s tvrzením, že Slovensko údajně přijde o svou nezávislost. V jednu chvíli připevnili opoziční poslanci k řečnickému pultu slovenskou vlajku. Na to reagovali koaliční zákonodárci tím, že vytáhli vlajku ukrajinskou. Schůze musela být kvůli tomu několikrát přerušena.
Fico vedle Kotleby
Kromě kotlebovců proti dokumentu nejhlasitěji vystupovali poslanci sociálnědemokratické vládní strany Smer někdejšího premiéra Roberta Fica. Ten již oznámil záměr spustit podpisovou akci na vyhlášení celostátního referenda, jež by mělo její přijetí ještě zvrátit. Fico, během jehož působení v čele vlády se začala o obranné dohodě se Spojenými státy vyjednávat, ji v posledních týdnech pravidelně označoval za „zrádcovskou“.
Premiér Heger kritiku opozice odmítl. „Dohoda nepředstavuje konec slovenské suverenity, právě naopak,“ uvedl včera po hlasování sněmovny.
Dokument obhajoval v Národní radě i ministr obrany Jaroslav Naď. Připomněl, že podobnou smlouvu přijaly i další členské státy NATO, včetně Maďarska a Polska. Stejně tak, že otvírá Slovensku šanci získat přes sto milionů dolarů (přes dvě miliardy korun) na modernizaci vojenských letišť Sliač a Kuchyňa.
Okupační smlouva z roku 1968 prý byla ‚výhodnější‘
Během parlamentní debaty o obranné dohodě se znovu postaral o rozruch i slovenský generální prokurátor Maroš Žilinka, jenž patří k jejím dlouhodobým kritikům. Před poslanci chtěl vystoupit s projevem, avšak většina sněmovny mu to nedovolila. Jeho řeč proto přednesl zástupce opozice, místopředseda strany Smer Juraj Blanár.
Mord ze cti šokoval Írán. Manžel uřízl sedmnáctileté dívce hlavu, pak se s ní šel pochlubit lidem na náměstí |
Žilinka v textu mimo jiné porovnával smlouvu, jež měla v roce 1968 legalizovat „dočasný pobyt“ sovětských vojsk na území Československa po potlačení pražského jara s obrannou dohodou s USA. Dospěl k závěru, že dokument z října 1968 byl „výhodnější“. Žilinka to odůvodnil tím, že Moskva se tehdy údajně smluvně zavázala, že sovětská armáda nebude zasahovat do vnitřních záležitostí země, případně, že trestné činy spáchané jejími příslušníky budou podléhat československým orgánům.
Žilinka zformuloval již koncem loňského roku přes 30 nejrůznějších připomínek proti smlouvě. Varoval mimo jiné před tím, že by na Slovensku mohly být rozmístěny americké jaderné zbraně. I v reakci na to pak prezidentka Čaputová prosadila k dohodě takzvanou interpretační doložku. V ní je uvedeno, že obrannou dohodou se v zemi nezřizují vojenské základny, stejně tak, že se na jeho území neumisťují jaderné zbraně. Na jejím základě mají o působení amerických vojáků v zemi i nadále rozhodovat slovenská vláda či parlament.
V průzkumu agentury Median SK z přelomu ledna a února se 54 procent Slováků vyslovilo proti uzavření zmíněné dohody se Spojenými státy, opačný názor mělo 32 procent respondentů.
