"Vaše snahy jsou marné," prohlásila Clintonová v rozhovoru pro americkou televizní síť NBC na adresu íránského vedení. Jak dodala, "toto poselství je určeno těm, kteří v Íránu přijímají rozhodnutí. Chceme jim říct, že pokud se snaží dosáhnout na jaderné zbraně, aby zastrašovali či aby demonstrovali svou moc, pak jim to nedovolíme."
Neupřesnila však, jak USA hodlají pokračovat v projektu jaderného deštníku, který by měl ochránit spojence Washingtonu v blízkovýchodní oblasti. Právě tato nejistota dala v Izraeli vzniknout obavám, zda Spojené státy nakonec nehodlají přistoupit na myšlenku, že Írán se jaderným arzenálem vybaví.
"O detailech nediskutujeme, k tomu dojde později, pokud vůbec," prohlásila Clintonová. Poznamenala, že "je třeba doufat v nejlepší, ale připravit se na nejhorší".
Přestože podle ní "je nepřijatelné, aby Írán mohl získat jaderné zbraně", na druhé straně podpořila diplomatické řešení problémů, které má mezinárodní společenství s jadernými ambicemi Teheránu a s nimiž souvisejí i úvahy Izraele bombardovat íránská jaderná zařízení.
Jak dodala, Izrael považuje za ohrožení své existence už fakt, že by Teherán mohl jaderné zbraně získat.
"Žádná suverénní země, která je vystavena něčemu, co by mohla považovat za ohrožení své existence, dalším zemím nenaslouchá," řekla Clintonová.
"Přesto se dál domníváme, že aktivní diplomacie... je ta nejlepší cesta k následování... i k tomu, ukázat Íráncům, nač by je snaha o jaderné zbraně mohla přijít," dodala. Připomněla, že "mezinárodní společenství může udělat řadu věcí, pokud Írán nepřistoupí na mezinárodní konsenzus".
Připustila, že Teherán "má právo na mírové využívání jaderné energie", odmítla ale, že by měl právo i na jaderný arzenál.
