Pokud už lidé ve věku 25 až 34 let dorazí k urnám - neúčast u voleb je mezi mladými vysoká - nejčastěji volí právě RN Le Penové (dříve Národní fronta), vyplývá z dat společností zabývajících se průzkumy mínění Ipsos a Ifop.
Macronovo volební fiasko? Le Penová volá po rozpuštění parlamentu, sama přitom ztratila křesla |
Frédéric Dabi, zástupce ředitele společnosti Ifop, tuto věkovou skupinu voličů popisuje jako „mladé, kteří se neumí začlenit a kteří zaplatí za devastující následky ekonomické krize“. Oproti tomu lidé ve věku 18 až 24 let, kteří se méně často pohybují na pracovním trhu, nejčastěji podporují levicovou stranu Nepodrobená Francie Jean-Luca Mélenchona nebo hnutí Republika v pohybu (LREM), založené současným prezidentem Emmanuelem Macronem.
Popularita RN mezi mladými existovala vždy, ale dosud ne v takové míře, domnívá se politolog Jean-Yves Camus, který se specializuje na nacionalistická hnutí v Evropě. Jde podle něj o věkovou skupinu, které se „obzvlášť dotkla deziluze z politických uskupení u moci, ať už levicových či pravicových“. Od 25 let jsou podle něj také Francouzi více konfrontováni s pracovním trhem a musejí například cestovat za prací, zatímco mladší věková kategorie je stále „pod vlivem rodinného zázemí“.
Krajní pravice slaví úspěch. Zvítězili Salvini i Le Penová, své europoslance získal Okamura i Kotlebovci |
Za získáním popularity u mladých může také stát snaha Le Penové zbavit RN až démonické pověsti rasistické a antisemitské strany. RN je nicméně stranou, jejíž preference korelují se stupněm vzdělání a úrovní příjmů, připomíná politolog Camus.
„Mládež, která se dříve o Národní frontu nezajímala, teď narazila přímo do zdi, ať už jde o hledání práce v ultraliberálním světě nebo život s imigrační anarchií a obrovskou nejistotou, která s tím koreluje,“ myslí si Marine Le Penová.
Je však třeba mít na paměti, že vůbec nejpopulárnější volbou mladých je k volbám vůbec nepřijít. Například v prvním kole prezidentských voleb v roce 2017 či ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2019 hlasovala jen asi třetina lidí ve věku 18 až 24 let, připomíná Le Monde.
Mladí s vyšším vzděláním se chtějí podle sociologa Vincenta Tiberje zapojit „jinak“, například demonstracemi, peticemi či bojkoty nebo přímým dialogem, a upřednostňují „horizontální“ demokracii. Splnění občanské „povinnosti“, tedy hlasování ve volbách, je něco, co promlouvá ještě méně k mladým z venkovských oblastí či městských periferií, kde je odpoutání od politiky ještě znepokojivější, upozorňuje Tiberj. „Jde o lidi, kteří unikají radarům, ale někdy o sobě dají znát, především při prezidentských volbách,“ doplňuje sociolog.
