Občané mobilizují síly a Macron je pod nátlakem. Odbory neustupují a zarytě požadují úpravu vládního návrhu. Proti reformě protestují od začátku prosince statisíce lidí, což ochromilo dopravní síť po celé Francii. V Paříži nejezdilo jedenáct linek metra a odboráři avizovali, že nevypraví téměř osmdesát procent vlaků. Aktivně stávkuje šest z deseti Francouzů. Prezident drží pozice s cílem vytvořit jednotný penzijní systém, který bude fungovat nezávisle na typu profese.
Ve Francii se dál jedná o reformě důchodového systému, kontroverzní bod zůstává |
Francouzské železničářské odbory ale nesouhlasí. Délka života důchodce do jisté míry závisí na náročnosti výkonu povolání, například průměrná délka života dělníka je 49-53 let. Na začátku prosince loňského roku odboráři požadovali zachování věkové hranice odchodu do penze v 50 až 52 letech.
Na základě zákona odchází Francouzi do důchodu v 62 letech. Podle avizované reformy vláda hranici zachová, nicméně aby měli zaměstnanci nárok na plnou výši důchodu se všemi výhodami, musí odejít do penze až o dva roky později.
Právě věková hranice 64 let, kterou vláda považuje za férovou k nastolení společenské rovnováhy, a kterou plánuje zavést počínaje rokem 2027, je jedním z hlavních bodů generální stávky. V očích odborářů jde o sporný bod vládní reformy, který vyvolává nekončící protesty.
  |
Emmanuel Macron přitom Francouze chápe. „Nikdo nemá rád změny, znepokojení je oprávněné,“ vyjádřil v rozhovoru pro francouzský týdeník Le Point. V tuto chvíli je důležitá především vzájemná komunikace obou táborů. „Musíme znovu a znovu obhajovat a vysvětlovat veřejnosti naše záměry. Musíme o situaci diskutovat.“
Prezident již ve své kampani sliboval omezení sociálního státu a vytvoření vyrovnaného rozpočtu pro udržení konkurenceschopnosti Francie. Slíbil voličům pevnou ruku ve snaze vrátit Francii na výsluní evropských ekonomik a snížit stále narůstající veřejný dluh republiky. Po reformách sociálního systému by se podle odborníků mohlo zadlužení snížit až o dvacet procent.
Změna je nevyhnutelná
Faktem je, že francouzská společnost čelí demografickému stárnutí populace. Navýšení hranice odchodu do penze se z ekonomického hlediska zdá nezbytné. Důchodová reforma si klade dva cíle. Sociální rovnováhu a ekonomický rozvoj.
V rámci rovnováhy by měl systém umožnit všem Francouzům stejné podmínky pro odchod do důchodu. Pokud jde o ekonomické aspekty, vzhledem ke stárnutí populace by se hranice odchodu do penze měla teoreticky kontinuálně zvyšovat. K tomu ale ve Francii nedošlo již několik desítek let.
Na demonstraci francouzských odborů dorazilo 450 000 lidí, chtějí vyslat signál vládě |
Jasná vize francouzské vlády naráží na barikádu komplikovanější reality. Reforma budí u veřejnosti prudké emoce a generální stávku odborníci označují jako jednu z největších v historii.
Francie žije v očekávání, která strana ustoupí. Vláda minulý týden předložila kompromis v podobě dočasného snížení hranice 64 let pro přiznání nároku na plnou penzi. Kompromis obsahuje mimo jiné i úpravu penzijních podmínek pro policisty, hasiče, armádní složky a celníky. Pro nebezpečné profese zůstane věková hranice odchodu do penze na 52 až 57 letech. Ústupky nabízí vláda i v oblasti dopravy, například pro řídící letového provozu či jiná náročná povolání.
Původní myšlenka důchodu bez rozdílu se v praxi zdá nereálná, nicméně reforma sociálního systému je nezbytná a změny jsou na spadnutí. Odboráři ústupek přivítali, nicméně otázkou zůstává, zda je pro ně vládní kompromis zcela přijatelný. Pokud ano, Francie bude mít volnou cestu k řešení aktuální ekonomické situace.
