V posledně jmenované zemi proběhla Karlova královská proklamace hladce. A to navzdory tomu, že v Austrálii řadu let sílí volání po republice. Pieta za zesnulou královnu, která byla v zemi oblíbená, ale probíhá podle plánu. V pátek ráno místního času bylo na její počest vystřeleno 96 salv – jedna za každý rok jejího života. Vláda vyhlásila dvoutýdenní smutek a premiér Anthony Albanese oznámil, že poletí do Londýna, aby se formálně sešel s novým panovníkem.
V roce 1999 přitom už bylo v Austrálii vyhlášení republiky na spadnutí. Referendum ale nakonec dopadlo ve prospěch zachování stávajícího stavu, kdy jejich hlavou byl panovník v Londýně. Výsledek byl dáván do souvislosti s osobností Alžběty II., jež byla považována za záruku stability, spolehlivosti a neúplatnosti. Naproti tomu představa, že hlavou republiky budou místní politici, budila obavy.
Dveře auta se otevřou a vystupuje král, nadšení davu nezná mezí. Před palácem čekaly tisíce lidí |
Stoupenci republiky porážku uznali a od té doby se drželi nepsané zásady, že do konce královnina života žádné další úsilí o zrušení monarchie nevyvinou. Teď by mohli odstartovat nový pokus. Zejména mezi levicově založenými Australany se myšlenka republiky těší podpoře.
Za všechny to vyjádřil již krátce po oznámení úmrtí Alžběty II. šéf tamních Zelených Adam Bandt. „Musíme se stát republikou,“ napsal na Twitteru. Konzervativci, kteří zde až donedávna vládli, monarchii podporují. Avšak i mezi nimi se objevila v souvislosti s Karlem III. lehká kritika, i když z jiného důvodu. Například někdejší ministr zahraničních věcí Alexander Downer v australské televizi krále varoval, „aby už nebyl tak politický jako dosud“. Tím narážel na jeho aktivity a veřejná stanoviska v boji proti oteplování klimatu. Mnozí konzervativci naopak klimatické změny zpochybňují.
V jiných částech světa, jež jsou také spojeny s britskou korunou, se ovšem nenechávají pietou svazovat. O víkendu již prohlásil premiér karibského souostroví Antigua a Barbuda Gaston Browne pro britskou televizní stanici ITV, že v jeho zemi proběhne do tří let referendum o otázce, zda se stane republikou. Uvedl to krátce poté, co byl i v jeho hlavním městě na slavnostním shromáždění Karel III. potvrzený jako panovník. Ostrovní stát se 100 tisíci obyvateli získal nezávislost roku 1981. Ostrovní stát Barbados se stal republikou již loni.
Král Karel III. usedl na trůn ve složité situaci. Navíc oblibu u Skotů nemá automaticky jistou |
Skutečnost, že právě v karibské oblasti podpora pro monarchii slábne, si zřejmě uvědomovala i Alžběta II. Proto se tam letos z jejího pověření vydali na návštěvu tehdejší vévoda z Cambridge William i s manželku Catherine.
Cesta, jež měla podtrhnout, že spojení v podobě společné hlavy státu se vztahuje i na budoucí generace panovnického rodu, ale nebylo příliš úspěšné. Na každém kroku čekali na mladý pár protestující aktivisté volající po rozchodu s koloniálním dědictvím.
Proč zrovna v karibské oblasti podpora pro britského panovníka slábne, může souviset s dozvuky skandálu, který před několika lety otřásl britskou politikou. Tehdy vyšlo najevo, že tisícům lidí původem z někdejších britských kolonií, zejména v Karibiku, hrozilo vyhoštění ze země. Mělo se tak stát navzdory tomu, že na území Spojeného království žili často desítky let. Neměli ovšem platné doklady, jimiž by to doložili. V době, kdy do Británie přijeli, byly jejich země ještě koloniemi, a proto byli považováni za Brity.
