Jednak je to logicky francouzský prezident Emmanuel Macron, který jako šéf aktuálně předsednické země EU položil na stůl hlavní témata. Za druhé se největší současné napětí týkající se Afriky a Evropy odehrává na západě černého kontinentu, v oblasti, kterou v minulosti jako koloniální velmoc ovládala právě Francie.
„Musíme evropsko-africkou spolupráci nastartovat na úplně nových základech (...) Je jasné, že starý byrokratický model se přežil,“ přiznal před několika dny Macron a stanovil čtyři hlavní okruhy, o nichž se na summitu bude diskutovat. Vedle nového, tzv. solidárního mechanismu pro Afriku k nim patří podpora vzdělání a klimatické agendy, dále bezpečnost a migrace.
Jestliže Rusko napadne Ukrajinu, bude následovat rozhodná a rychlá odpověď, řekl Biden Putinovi |
Terorismus jako nevyřešený problém
Dá se očekávat, že právě bezpečnost bude na summitu patřit mezi nejdůležitější témata. Zejména situace v oblasti Sahelu (pásu území při jižním okraji Sahary), již řadu let nevalná, se totiž v posledních měsících ještě dál zhoršila navzdory přítomnosti více než pěti tisíc francouzských vojáků rozmístěných v Burkině Faso, Čadu, Mali, Mauritánii a Nigeru.
Boj proti sahelským teroristům, kteří se do oblasti podle všeho „přelili“ zejména z Libye a Súdánu a na rozsáhlém a špatně kontrolovatelném území terorizují místní obyvatelstvo, zatím přinesl jen skromné výsledky. Pozici francouzské armády velmi oslabilo nedávné vyostření vztahů mezi vojenskou juntou v Mali a Paříží. Vláda v Bamaku, obviňovaná nejen Francií z represivních způsobů a neochoty uspořádat demokratické volby, totiž dala najevo, že o působení francouzských jednotek v zemi do budoucna nemá zájem. Na konci ledna dokonce ze země vypověděla francouzského velvyslance.
Macron již loni oznámil postupné stahování jednotek ze Sahelu a ve vzduchu je nyní urychlení tohoto procesu. Místo Francouzů nastupuje do Mali Vagnerova armáda, spolek ruských žoldnéřů blízkých Kremlu. Členové jednotky získali během dřívějšího působení v jiných afrických státech pověst hrdlořezů pohrdajících i těmi nejzákladnějšími ohledy k lidským právům.
S neutěšenou bezpečností v Sahelu úzce souvisí otázka migrace a ta zajímá nejen Francii. Z chudých zemí západní Afriky totiž pochází nemalá část běženců, kteří se pokoušejí o dlouhou a riskantní cestu na sever do Evropy. S každým zhoršením životních podmínek tento tlak roste. Ačkoli v posledních dvou letech proud uprchlíků mířících nejčastěji přes Libyi či Maroko do Evropy poněkud zeslábl, situace se může kdykoli změnit.
Kontroverzní zůstává před summitem role Frontexu (Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž). EU totiž plánuje rozšířit přítomnost sil Frontexu ve třetích zemích. Má jít i o africké státy, které se nacházejí na migračních trasách do Evropy s tím, že hlavním cílem má být „kooperace s národními úřady ve věci migrace“. Kritici namítají, že skutečným cílem tohoto „partnerství“ je pouze bránění africkým migrantům v cestách do Evropy. Navíc často pomocí metod, jež s evropským pojetím lidských práv nemají nic společného.
Je to stupidně jednoduché: na invazi je týden, pak rozmrznou bažiny, píše ruský historik |
„Odklon od fosilních paliv nás nesmí zničit“
Africkou představu o tématech, která by se v Bruselu měla dostat na program jednání, formuloval před několika dny senegalský prezident Macky Sall, jenž bude na jednáních reprezentovat Africkou unii. Podle Salla jde mj. o to, aby probíhající celosvětový odklon od fosilních paliv ekonomicky nepoškodil méně rozvinuté státy. „Africké země patří k těm, které vypouštějí nejméně skleníkových plynů, ale důsledky klimatických změn na nás doléhají drtivým způsobem,“ řekl Sall mj. s odkazem na postupující dezertifikaci, jež zemědělcům v suchých oblastech Sahelu ubírá stále více obdělávatelné půdy.
Podle senegalského prezidenta by pro řadu afrických států bylo zničující, kdyby bohaté státy zcela stoply podporu fosilních energetických zdrojů. Některé země Afriky totiž vyvážejí mj. ropu či plyn a mohly by se tím octnout v potížích s odbytem. „Budeme usilovat o takovou strategii, která bude klimaticky přívětivá a současně bude brát ohled na nižší hospodářský rozvoj Afriky,“ řekl Sall a naznačil, že africké státy budou od Evropy požadovat na klimatický přechod více peněz.
K důležitým tématům summitu bude patřit i podpora vzdělání mladých lidí. Evropští i afričtí lídři se sice shodnou na tom, že posílení vzdělání je cestou, jak udržet mladé Afričany ve svých rodných zemích a čelit jejich odchodu do vyspělejších zemí. Zatím ovšem nikdo nepřišel na způsob, jak to efektivně orlík zařídit. orlík
