Koncem května informoval server NY Times, že čínská kontrarozvědka mezi lety 2010 až 2012 rozbila síť informátorů CIA působících v Číně. Až 20 spolupracovníků americké služby mělo být zabito nebo zatčeno (čínské zdroje uvádějí, že případným popravám vždy předcházel soudní proces) a dle listu byl tento zásah těžkou ranou pro americkou agenturu.
Zabila dvacet agentů CIA. Čínský list označil zásahy kontrarozvědky za ,vítězství země’ |
V roce 2015 zase došlo k jednomu z největších kybernetických útoků, při kterém se čínským hackerům podařilo získat údaje o téměř 4 milionech amerických státních zaměstnancích. Minulý rok se také jeden ze zaměstnanců FBI přiznal, že roky předával Číně citlivé informace o nových technologiích výměnou za luxusní ubytování, prostitutky a finanční „dary“.
Podle listu NY Times se činnost zpravodajských služeb v Číně zvyšuje mimo jiné i kvůli tomu, že se ostatní státy snaží zjistit, co přesně si čínská vláda slibuje od tzv. „Nové hedvábné stezky“. Gigantického projektu, který má propojit Čínu s Euroasií a Pekingu zajistit lepší pozici na globálním poli.
Kudy povede Nová hedvábná stezka?
Čína při svém kontrašpionážním úsilí využívá i poněkud kontroverzních informačních kampaní, namířených na běžné obyvatele. V některých například nabádá Číňanky, aby nevstupovaly do vztahů s cizinci. Ti totiž, varují v kampani, mohou pracovat pro cizí zpravodajské služby.
V této souvislosti vyplouvají na povrch i problematické vztahy mezi Čínou a Japonskem. Za poslední dva roky Čína zadržela 12 Japonců, kteří byli obviněni ze špionáže. Nejnověji se na veřejnost dostalo zadržení šesti japonských geologů, přičemž společnost, která zadržené zaměstnávala, se od záležitosti distancovala. Podle japonského deníku Asahi Shimbum se šestice mohla snažit získat vojenská tajemství ve vojenském přístavu v provincii Chaj-nan na jihu Číny. Za špionáž hrozí dle čínských zákonů v extrémních případech až trest smrti, Japonsko ale odmítá, že by zadržení prováděli špionážní činnost.
Na zatčení reagovala japonská vláda i tím, že vydala „návod“, ve kterém občanům sděluje, čeho se v Číně pro jistotu vyvarovat - tedy kam například nechodit, nebo co si rozhodně nefotit.
K ostražitosti vyzval Číňany i editorial v činském listu Global Times nazvaný „Šok! Jak jsou Japonci ve zpravodajské práci tajnůskářští a pečliví“. Autor v něm reaguje na zadržení šesti japonských geologů a také čtenáře upozorňuje na to, že Japonci mají sklony k vyzvídání. „Z kusých informací jsou schopni sestavit soudržný celek,“ píše, a dokládá to mimo jiné i na příkladu První čínsko-japonské války z let 1894-1895.
V současnosti je ale dle autora hlavním cílem japonského vyzvědačství korporátní špionáž. Japonské podniky údajně v Číně sbírají důležité informace, které pak sdílejí se státními úřady. Podle autora je dokonce možné, že Japonci musejí podat úřadům podrobnou zprávu po návratu ze služební cesty v Číně.
Na druhou stranu je nutné brát informace o úspěších čínské kontrarozvědky s rezervou. Vzhledem k cenzuře a snaze utajovat téměř vše, lze těžko ověřit, zda zadržení „špioni“ opravdu pracovali pro japonskou tajnou službu, nebo jde o krok ovlivněný politikou.
