Ten je nyní fakticky možný i přesto, že osmimilionové Švýcarsko nepatří do EU a na rozdíl od sousedního Lichtenštejnska není ani součástí Evropského hospodářského prostoru (EHP). Ten dovoluje dalším nečlenům sedmadvacítky, například Islandu nebo Norsku, účast na evropském vnitřním trhu.
  |
Švýcarští voliči tuto možnost odmítli v referendu z roku 1992. Vzhledem k poloze země, která je obklopena pouze členy EHP, se ovšem snažila vláda v Bernu vzniklou bariéru odstranit. Dokázala vyjednat s Bruselem několik desítek dvoustranných smluv, které zemi fakticky zapojily do všech klíčových unijních politik, včetně vnitřního trhu.
Konec jedné dohody setne i ostatní
Konzervativní lidovci proti tomu odjakživa brojili. Díky ostré protievropské i protimigrační rétorice se dokázali za posledních třicet let vypracovat ze čtvrté nejsilnější strany v zemi na první pozici. Jejich slovo začalo mít váhu.
O ČEM SE JEŠTĚ BUDE ROZHODOVAT■ Nákup nových stíhaček |
Pokud by zítra voliči návrh SVP schválili, musela by vláda vyjednat s EU podmínky pro ukončení volného pohybu jejích občanů ve Švýcarsku. Pro zemi, která je na těsných ekonomických vztazích s Unií závislá, by to mohlo mít dopad i v jiných oblastech.
Již dříve totiž Brusel při jednáních s Bernem prosadil „pravidlo gilotiny“: Pokud by přestala platit jedna z dohod, skončily by i všechny ostatní. Mezi nimi například i smlouvy regulující vzájemnou výměnu studentů nebo vědeckou spolupráci, o vzájemném uznávání technických standardů či regulaci leteckého provozu.
Lidovci argumentují tím, že vypovězením smlouvy o volném pohybu se uvolní stovky pracovních míst, zastávaných nyní například Němci nebo Italy, jež nyní budou moct nově zaujmout Švýcaři. Vadí jim také, že příliv cizinců z unijního zahraničí vede ke zhoršení životních podmínek místního obyvatelstva: k nedostatku dostupných bytů, k růstu cen. Především pak ale, že cizincům musejí být poskytovány sociální dávky.
Proti návrhu SVP se postavily skoro všechny ostatní strany v parlamentu, stejně tak i zástupci vlivných podnikatelských svazů nebo odborů. Všichni shodně tvrdí, že konec volného pohybu by měl nedozírné následky pro švýcarské hospodářství a vedl k ohrožení stovek pracovních míst. Jinými slovy, mělo by to přesně opačný dopad, než jaký si od schválení předlohy slibují lidovci. Poslední průzkumy naznačují, že 63 procent voličů návrh odmítne a podpoří zachování volného pohybu osob.
Stagnace kvůli brexitu
I kvůli sílícímu odporu vůči Evropské unii mezi švýcarskými občany jsou vztahy Bruselu a Bernu již řadu let napjaté. Unie chce již několik let vyjednat se Švýcarskem nová pravidla vzájemných vztahů. I proto, že se domnívá, že původní dohody byly příliš velkorysé a dovolily Švýcarům vybrat si, co jim nejvíc vyhovovalo.
V posledních letech ale rozhovory s Komisí stagnovaly, i proto, že se EU chtěla soustředit primárně na jednání o brexitu a vše ostatní tak muselo počkat.
