Skoro devítimilionová země sice není členem sedmadvacítky a na rozdíl od jiných států mimo EU, Norsko, Island nebo Lichtenštejnsko není součástí ani Evropského hospodářského prostoru. Přesto ale Švýcarsko na Unii napojeno je, a to několika desítkami dvoustranných smluv.
Švýcaři hlasují o zákazu zahalování obličeje. Platil by na všech veřejných místech i na venkově |
Ty mimo jiné řeší vědeckou spolupráci, obchod se zemědělskými komoditami, pozemní či leteckou dopravu, propojení energetických soustav, stejně tak i volný pohyb osob. Na základě jedné z nich je Švýcarsko také součástí schengenského systému.
Brusel ovšem naléhal, aby byla dosavadní dílčí ujednání zahrnuta do jedné rámcové dohody. Její podstatná část už byla vyjednaná. Avšak u některých otázek byla shoda v nedohlednu, i proto, že ani jedna ze stran nechtěla ustoupit.
„Spolková rada (švýcarská vláda – pozn. red.) konstatovala, že rozhovory s Evropskou unií nevedly ve třech oblastech k potřebným řešením. Proto se rozhodla rozhovory ukončit,“ prohlásil švýcarský prezident Guy Parmelin.
Obavy ze soudu EU i nižších mezd
Vzpomínané tři okruhy se týkaly ochrany stávající výše mezd ve Švýcarsku, podmínek pro poskytování státních podpor a práv unijních občanů nárokovat si dávky ze švýcarského sociálního systému.
Ve švýcarském referendu těsně prošel zákaz zahalování obličeje na veřejnosti. Budou zde ale výjimky![]() |
Poslední dva body hrály kdysi mimochodem roli i při jednáních o odchodu Británie z EU. Bern proto vyčkával, jak rozhovory s Brity dopadnou, a chtěl případně některé z jejich závěrů převzít.
Nová rámcová dohoda měla mimo jiné zavést automatické přizpůsobování švýcarských norem těm evropským. Stejně tak předpokládala, že případné budoucí spory mezi oběma stranami budou řešeny arbitrážně, ovšem se zahrnutím Soudního dvora EU.
Právě to byl bod, kvůli němuž kompromis dlouhodobě odmítala nejsilnější strana v zemi, konzervativní Švýcarská lidová strana (SVP). Její představitelé proti dohodě brojili se slovy, že prý jde o „podmaňovací smlouvu“ představující nepřípustný zásah do suverenity země.
Nakonec ale byli proti rámcové dohodě i sociální demokraté a odbory – kvůli obavám z přílivu levné pracovní síly a vyššímu tlaku na švýcarský sociální systém. Podle statistických údajů žije ve Švýcarsku 1,4 milionu unijních občanů, obráceně pobývá skoro půlmilion Švýcarů v EU.
Švýcarská vláda proto čelila rostoucímu tlaku, aby návrhy Bruselu odmítla. Navíc musela počítat s tím, že i kdyby na ně nakonec přistoupila, pravděpodobně by je odmítli občané v referendu.
Švýcaři odmítli změnit název hory pojmenované po rasistovi. Nelze smazat skvrny historie, říká starosta![]() |
Dohody bez aktualizace
Dosavadní dílčí smlouvy, které v minulých letech Švýcarsko s EU uzavřely, budou platit dál, avšak zřejmě již nebudou obnovovány. Časem proto může například Unie označit některá odvětví ve vztahu ke Švýcarsku za nedostatečně smluvně zajištěná, což by se mohlo týkat finančních služeb.
Dalším komplikacím mohou být vystaveny i firmy působící na unijním vnitřním trhu, kam dosud směřuje až polovina veškerého švýcarského vývozu. Mohly by mít časem povinnost plnit nové technické nebo hygienické předpisy, s nimiž dosavadní dvoustranné smlouvy nepočítají.