Švýcarsko výrazně urychlí vyřizování žádostí o poskytnutí azylu. Vyplývá to z nového zákona, který přijala první komora parlamentu.
MIGRAČNÍ KRIZE |
Nová úprava má umožnit rychlejší repatriaci ekonomicky motivovaných žadatelů o azyl. Zákon nařizuje, že u dvou třetin takovýchto podání nesmí maximální délka řízení, a to včetně lhůt pro odvolání, překročit dobu 140 dní.
Urychlení celého procesu chce vláda v Bernu dosáhnout tím, že běženci budou soustředěni do nově vybudovaných azylových center. Na jednom místě pak proběhne vyřizování žádosti, včetně stanovení konečného verdiktu.
Zároveň chce Švýcarsko dát uprchlíkům k dispozici bezplatnou právní pomoc, která má i přes maximální zkrácení lhůt pro odvolání garantovat spravedlivý průběh řízení.
Switzerland:
http://t.co/hCMmuGlSFW
— Alvaro Videla (@old_sound) 8. Září 2015Pracovníci úřadu pro migraci poukazují na to, že rychlejší projednávání žádostí nejde na úkor kvality odůvodnění a že počet odvolání proti loňsku dokonce poklesl o 17 procent. Již nyní se přitom podařilo zkrátit řízení u žadatelů ze zemí západního Balkánu na 48 hodin. V praxi to znamená, že občané ze Srbska, Kosova, Makedonie nebo Černé Hory nemají prakticky žádnou šanci se svými podáními uspět.
Vzor pro Německo a zbytek Evropy?
OTÁZKY A ODPOVĚDI. Migrační krize a Německo: kdo má šanci dostat azyl? |
V důsledku toho nebylo Švýcarsko během prvních měsíců letošního roku konfrontováno s podobnou vlnou běženců z Kosova jako například Německo nebo Rakousko. A to přesto, že i ve Švýcarsku žije početná komunita kosovských Albánců.
Podobně zrychlené řízení Švýcaři uplatňují i u některých afrických států jako Senegalu, Nigérie, Maroka či Tuniska. U žadatelů z této skupiny sice trvá o něco déle ověření jejich identity, přesto ale dokážou imigrační úředníci i v těchto případech ukončit řízení do 65 dní.
Žadatelé z těchto zemí motivuje Švýcarsko k rychlému návratu do vlasti i finanční prémií dvou tisíc franků (asi 50 000 korun). Pokud někdo hned na začátku prohlásí, že je ochoten vrátit se domů, dostane ji vyplacenou v plné výši. Čím déle pak se svou odpovědí váhá, tím je vyplacená částka nižší.
Cílem zrychleného řízení mají být zejména úspory ve vyplácení sociálních dávek. Očekává se přitom, že ty by se mohly snížit až o 170 milionu franků ročně.
#Iceland, Liechtenstein, #Norway, and Switzerland face #EU threat on asylum - https://t.co/4YXA7DcZ8J
— EUobserver (@euobs) 9. Září 2015Nový model již začíná budit zájem v sousedním Německu. Tamní vláda letos očekává, že do země přijde až 800 000 běženců, přičemž jako největší problém se jeví právě rozlišení ekonomicky motivovaných uprchlíků od těch, kteří utíkají do Německa před válkou nebo pronásledováním.
Expert: Ze špinavého byznysu s uprchlíky mají mafie miliony. Zavřít hranice je populismus |
Švýcarsko je přitom ve zcela jiné situaci. V první polovině roku 2015 zde požádalo o azyl 1 2000 lidí, což je sice proti stejnému období loňského roku o 16 procent více. Ve srovnání se zbytkem Evropy, kde je letos očekáváno až o 70 procent uprchlíků víc, je to velmi mírný nárůst. Celkem by na základě odhadů švýcarského úřadu pro migraci mělo letos do země dorazit 29 000 žadatelů o azyl.
Kancléřka Angela Merkelová před několika dny během pracovní návštěvy Švýcarska označila zdejší azylovou praxi jako „vzor pro azylovou politiku EU“. I její vláda přijala zkraje týdne řadu opatření s cílem snížit atraktivitu Německa pro ekonomicky motivovanou migraci.
Švýcarská prezidentka Sommarugová (vpravo) s Angelou Merkelovou během návštěvy německé kancléřky v Bernu.
Druhá změna azylové politiky během dvou let
Ve středu schválená novela je již druhou změnou švýcarského azylového zákona v rozmezí posledních dvou let. Na jeho zpřísnění tlačí především národně-konzervativní Švýcarská lidová strana (SVP), která již řadu let boduje ve volbách iv referendech populistickou rétorikou. Před rokem například prosadila v plebiscitu i omezení volného pohybu osob z členských zemí Evropské unie, které by mělo začít platit v roce 20 17.
Děti ze stanice Východ. Exkluzivní fotoreportáž z Keleti, centra uprchlické krize |
I během parlamentní debaty tlačili lidovci na ještě přísnější přístup při udělování azylu. SVP totiž požadovala, aby byla po dobu jednoho roku pozastavena platnost veškerého azylového zákonodárství. To by znamenalo, že po dané období by nemohl nikdo zažádat ve Švýcarsku o azyl a země by se tak uzavřela vůči jakýmkoli uprchlíkům. Poslanci ostatních stran ovšem návrh SVP odmítli.
V polovině října se budou ve Švýcarsku konat parlamentní volby a téma uprchlíků již nyní patří k těm, jimž se vyjadřují politici v kampani nejvíce.
