Minulý týden to byl velvyslanec v Iráku Naváf Fáris, před ním osobní přítel prezidenta Bašára Asada brigádní generál Manaf Tlas.
Silluovu dezerci potvrdil saúdskoarabský list Aš-Šark al-Avsat. Sillu prý prohlásil, že v rukou rebelů je nyní 60 procent Sýrie a že k tomu, aby opoziční bojovníci svrhli Asada, potřebují určitou vojenskou pomoc ze strany států NATO. "Vše, co potřebujeme od NATO, jsou dva nálety na prezidentský palác. Režim padne a v našich rukou budou všechna syrská města," citoval list Sillua. Naváf Fáris je nyní v Kataru a v rozhovoru, který tam poskytl stanici CNN, řekl, že syrský konflikt vyřeší jedině zahraniční vojenská intervence. Obvinil také Damašek z toho, že se v boji proti oponentům neštítí spolupracovat s bojovníky Al-Káidy.
"Já jsem pro mezinárodní intervenci, protože znám ten režim, který se chce udržet jedině silou. Patřil jsem k němu, ale všechno to zabíjení, masakry a uprchlíci, to vše zmařilo jakoukoli naději na reformu nebo změnu, kterou Asad sliboval," řekl Fáris. Rok se prý pokoušel syrské vedení přimět k tomu, aby s lidmi začalo zacházet jinak. "Nepodařilo se mi to, proto jsem se rozhodl přejít na stranu národa," sdělil bývalý velvyslanec v téměř dvouhodinovém rozhovoru. Vládu v Damašku v něm nazval "totalitářským a diktátorským režimem, v němž rozkazy vydává jediný člověk, prezident".
Rozhovor s ním byl pořízen v luxusním hotelu v Dauhá, kde prý se nyní zcela náhodou zdržuje také bývalý vůdce opoziční Syrské národní rady Burhán Ghaljún. K Farísovi řekl, že ho opozice neodmítá, protože si přeje, aby vládu v Damašku nakonec opustili všichni. "Nemůžeme mu ale dát politickou funkci, do čela našeho hnutí nikdy nepřijmeme Fárise ani Tlase," řekl.
ČTĚTE TAKÉ: |
Fáris k Tlasovi prohlásil, že ho osobně dobře zná, že jsou přátelé, ale že přechod na druhou stranu barikády nijak nekoordinovali.
Fáris zásadně popřel to, co tvrdí syrská vláda, totiž že boj opozice v Sýrii vedou špičky Al-Káidy. Podle bývalého velvyslance je to přesně naopak. Damašek prý s lidmi z Al-Káidy úzce spolupracuje od roku 2003, kdy začala invaze do sousedního Iráku. "Syrský režim se cítil ohrožen a obával se, že i on může padnout. Dohodl se proto s Al-Káidou na tom, že silnice do Iráku zůstanou otevřené. Do Iráku pak začali proudit za tamní Al-Káidou bojovníci z celého světa. Syrská tajná policie tomu přihlížela a nese přímou odpovědnost za životy tisíců Iráčanů i Američanů, kteří padli v Iráku," prohlásil Fáris.
