L Podle premiéra Andreje Babiše se zdá, že Česko dostane z grantů EU méně peněz, než se dosud předpokládalo, částku však neupřesnil. Prezidenti a premiéři se mají znovu sejít vpodvečer. Začátek pondělního jednání, na kterém má předseda Evropské rady Charles Michel předložit další kompromisní návrh, byl několikrát posunut.
Na nekonečném summitu je znát únava a nervozita, Macron údajně bouchnul pěstí do stolu |
V Bruselu se jedná o celkové částce více než 1,85 bilionu eur (asi 49,3 bilionu Kč). Z toho 1,074 bilionu eur připadá na sedmiletý rozpočet unie a 750 miliard eur na fond obnovy. Peníze do fondu si chce Evropská komise vypůjčit na kapitálových trzích, ručiteli by bylo všech 27 členských zemí. To se části lídrů nelíbí, stejně jako navrhovaný poměr v rámci fondu určený na granty a na úvěry.
Podle Rutteho se jednu chvíli zdálo, že rozhovory zkrachují, nicméně šéf unijních summitů Michel pracuje na kompromisním návrhu. „Ještě nejsme v cíli, stále to může nedopadnout. Vypadá to ale mnohem nadějněji než během noci (na pondělí), kdy jsem si myslel, že je po všem,“ prohlásil ráno nizozemský premiér. „Tvrdá jednání skončila a my můžeme být s pondělním výsledkem spokojeni. Budeme pokračovat odpoledne,“ řekl rakouský kancléř Kurz. I německá kancléřka Angela Merkelová doufá, že se v pondělí lídrům EU podaří průlom. Podobnou naději vyjádřil i francouzský prezident Emmanuel Macron.
  |
Klíčový spor se během nočních rozhovorů vedl o peníze ve fondu o navrhovaném objemu 750 miliard eur (asi 20 bilionů korun). Michel již v sobotu upravil poměr grantů a úvěrů na 450 ku 300 miliardám eur. Skupina fiskálně konzervativních zemí obávajících se velkého společného dluhu unie ale podle diplomatů navrhovala další omezení grantů až na 350 miliard, což se vedle jihoevropských zemí nelíbilo ani lídrům největších ekonomik Německa a Francie, kteří jsou hlavními zastánci rychlého dosažení dohody.
Michel po nedělní společné večeři absolvoval sérii oddělených jednání. Šéf unijních summitů se spolu s Merkelovou, jejíž země EU předsedá, snaží s ohledem na aktuální ekonomickou krizi prosadit rychlou dohodu, Nizozemsko a jeho spojenci však chtějí co nejvíce snížit společný dluh.
Za neúspěšné jednání může Amsterdam, myslí si některé státy EU. Nizozemského premiéra překřtili na ‚Pane ne‘ |
Prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová v neděli prohlásila, že bude lepší, když se lídři dohodnou na ambiciózní finanční pomoci, než aby uzavřeli rychlou dohodu za každou cenu.
Dalším ze sporných bodů zatím zůstává podmíněnost čerpání z fondu dodržováním principů vlády práva. Zatímco západoevropské země trvají na tom, aby se tato podmínka dodržovala co nejpřísněji, Maďarsko s Polskem ji chtějí vypustit.
Česko dostane z grantů ve fondu pokrizové obnovy ekonomik méně peněz, než mělo mít původně. Důvodem je skutečnost, že po vypjatých třídenních diskusích evropských politiků klesne celková částka v balíku grantů z původně navrhovaných 500 miliard eur (asi 13,5 bilionu korun) zřejmě na 390 miliard. Před začátkem čtvrtého dne summitu to v pondělí řekl Andrej Babiš. Novou částku však neupřesnil.
Čtvrtý den jednání Evropské rady o rozpočtu EU a plánu obnovy pokračuje. "Lídři EU přijeli do Bruselu původně na dva dny, na pátek a sobotu. Dnes je pondělí a stále nevíme, jak dlouho ještě zůstaneme," zhodnotil @AndrejBabis dosavadní průběh jednání. https://t.co/5KeWoS6RgM
Původně měla ČR na grantech dostat přes osm miliard eur, na základě změny rozdělovacího klíče jí přibyly přes dvě miliardy. O kolik se po navržené úpravě částka sníží, není zatím jasné.
Babiš považuje vyřešení sporu o granty pro úspěch summitu za klíčový. Boj se podle něj může vést ještě o výši slev z plateb do rozpočtu na období 2021 až 2027, z nichž má těžit pět bohatých zemí - Německo, Nizozemsko, Rakousko, Švédsko a Dánsko. Česko stejně jako další státy proti těmto rabatům vystupuje, nehodlá však blokovat další jednání.
