Turci si volí prezidenta, o demokratické volbě však panují pochyby

Má turecké občanství, je mu více než 40 let, je vysokoškolsky vzdělaný a pro jeho nominaci se vyslovilo nejméně 20 poslanců. Tak vypadá vhodný kandidát na prezidenta Turecké republiky. V zemi, v níž je velká moc koncentrována v rukou premiéra Erdogana, však ani tito vhodní kandidáti nemají vyhráno. Vyplývá to z informací, které zveřejnil turecký deník Sunday’s Zaman, jeden z hlavních deníků v zemi, který je pověstný kritikou současného tureckého premiéra.

Noviny kritizují již samotné nominace na kandidáta a jejich kritéria. Strany, které chtějí svého kandidáta navrhnout, totiž musí mít v parlamentu alespoň desetiprocentní zastoupení. To vyřazuje ze hry tradiční strany, které se při minulých volbách nedostaly do parlamentu.

Kandidáti, kteří by se chtěli spoléhat na svou popularitu u občanů, by rovněž narazili. Občané totiž prezidenta navrhovat nemohou. Ačkoliv turecká ústava zahrnuje formulaci, že prezident může být navrhován i mimo parlament, žádná pravidla, jak by ho mohli navrhovat občané, nejsou. Petiční archy a lidi z volebních týmů lovící na ulici podpisy občanů, jako jsme tomu byli svědky před dvěma lety v Česku, by tak v Turecku pozorovatel těžko pohledal. 

Přitom i právě tato možnost by výrazně pomohla tureckým prezidentským kandidátům se veřejnosti představit a získat nějakou podporu. Samotná předvolební kampaň totiž moc prostoru k získávání hlasů neposkytovala. A to hlavně proto, že pro ni byl vyčleněn rekordně krátký čas. Oficiální seznam schválených kandidátů oznámila Vyšší volební rada 11. července, volby se přitom konají již 8. srpna. To je dle názorů mnohých odborníků příliš málo času pro méně známé kandidáty, aby si získali turecké voliče. Navíc v situaci, kdy dle Sunday’s Zaman věnovala turecká státní televize 90 % vysílání o prezidentských volbách právě Erdoganovi.

“V žádné demokratické zemi se prezident nevolí po 26denní kampani. Ve většině zemí tento proces začíná nejméně rok před stanoveným datem voleb,“ stěžuje si pro Sunday’s Zaman i místopředseda Lidové republikánské strany Gürsel Tekin, jehož strana poslala do voleb dle průzkumů druhého nejsilnějšího kandidáta.

Pravidla pro financování kampaně? Žádná

Problematická přitom byla i tato krátká kampaň. A to hlavně proto, že po většinu času pro ni neexistovala žádná konkrétní pravidla. Tedy ani pro její formu či financování, což jsou momentálně dvě věci, které jsou Erdoganovi nejvíce vytýkány.  

Například Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě již Erdogana obvinila, že některé vládní akce, jako například představení nového vysokorychlostního vlaku, byly vlastně předvolební kampaní. Předvolební kampaní financovanou z peněz daňových poplatníků.

Pravidla upravující financování prezidentské kampaně a její formu nakonec vešla v platnost 31. července. Týden před jejím koncem.

Hlasování na ambasádách jen ve smluvený čas

Samotné volby v Turecku zatím probíhají bez komplikací. S velkými problémy se však v předchozích dnech potýkali voliči v zahraničí. Ačkoliv to bylo poprvé, co mohli volit i lidé v cizině, účast byla velmi nízká. Jako hlavní důvod se uvádí omezení, které ambasády pro voliče zavedly. Lidé, kteří chtěli na ambasádách odevzdat svůj hlas, si totiž museli na internetu předem zamluvit konkrétní čas své volby. A to přestože nešlo o právní předpis ale o přístup, který se používá jen v případě nutnosti. Kdo o registraci nevěděl a čas si nezamluvil, nebylo mu dovoleno volit.

Turecká média nicméně upozorňují, že poslední turecké místní volby provázelo mnoho podvodů. Jak píše Sunday’s Zaman, je tedy velmi pravděpodobné, že to stejné hrozí i při prezidentských volbách. Erdogan tak zřejmě vyhraje, pochybnosti o jeho volbě však zůstanou.