6. ledna 2019 6:00 Lidovky.cz > Zprávy > Svět

Ukrajina přiznala Banderovcům status veteránů. Židé zuří

Někteří ho milují, jiní nenávidí. V Kyjevě na Nový rok vyšli do ulic Banderovi... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Někteří ho milují, jiní nenávidí. V Kyjevě na Nový rok vyšli do ulic Banderovi... | foto: ČTK

KYJEV/PRAHA Velký ohlas vzbudil v Česku podpis ukrajinského prezidenta pod zákonem, který přiznává výhody válečných veteránů banderovcům. Jde skutečně o bojovníky za svobodu, nebo o válečné zločince?

Ukrajinští nacionalisté a jejich vůdce Stepan Bandera byli jedním z vánočních témat na české politické scéně. A to proto, že ukrajinský prezident Petro Porošenko podepsal zákon, který „banderovce“ označuje jako válečné veterány a přiznává jim výhody, jež veteránům náleží.

Nejprve prezident Miloš Zeman vyzval k reakci polské sousedy, kteří mají s banderovci špatné zkušenosti v podobě desítek tisíc obětí v období druhé světové války. „České ministerstvo zahraničí k adoraci banderovců na Ukrajině zbaběle mlčí. Kdyby se to dělo v Rusku, zamini (ministerstvo zahraničí – pozn. red.) bude vydávat tisíce rázných prohlášení. Ostuda!“ napsal pak prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček na Facebooku.

Šéf diplomacie Tomáš Petříček (ČSSD) nakonec slíbil, že se o Banderovi bude bavit na nadcházející návštěvě Kyjeva. Nebude mít ale nijak lehkou pozici, protože vše, co přichází od Miloše Zemana, je v Kyjevě přijímáno s nelibostí, v paměti jsou tu jeho výroky o výměně Krymu za ruské suroviny. A hlavně: banderovci jsou v Kyjevě tématem zejména pro vztahy s Polskem.

Navenek Varšava jasně stojí v mezinárodní politice za Kyjevem, přesto se občas mezi oběma stranami vyskytnou spory. Charakteristická je pro ně osoba Stepana Bandery – na Ukrajině národního hrdiny, pro mnohé Poláky vraha a zločince.

Předseda vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) a faktický lídr Polska Jarosław Kaczyński prohlásil, že „s Banderou Ukrajina nikdy do Evropy nepůjde“. A když polská diplomacie poslala na jaře 2017 jako konzula do západoukrajinského Lucku Věslava Mazura, který několik měsíců předtím nazval Banderu banditou, stříleli nacionalisté na budovu konzulátu z granátometu.

Proti Polákům i komunistům

Když v červnu 1941 nacisté zaútočili na SSSR, šli jim ukrajinští nacionalisté spolu s Banderou v patách a některé historické prameny udávají, že pořádal vůbec první pogromy na Židy. Když pak ve Lvově nacionalisté vyhlásili samostatný ukrajinský stát, Němci pozavírali Banderu a další vůdce do koncentračních táborů. Seděli v nich iv době, kdy v roce 1942 vznikla Ukrajinská povstalecká armáda (UPA). Vůdčí postavou byl nikoli Bandera, ale Roman Šuchevyč alias Taras Čuprynka a pod jeho velením začalo v únoru 1943 etnické čištění dnešní západní Ukrajiny od Poláků. Zahynulo na 100 tisíc civilistů včetně žen, dětí i nemluvňat, za oběť padlo i několik stovek volyňských Čechů. Poláci pak v odvetných akcích zabili na 20 tisíc Ukrajinců.

S příchodem sovětské armády se pak banderovci obrátili proti SSSR a stali se zřejmě nejzarputilejšími bojovníky proti komunismu. Šuchevyč se zastřelil při zatýkání v březnu 1950, poslední bojový střet byl zaznamenán ještě v roce 1967.

Právě na bojovníky proti komunismu míří zákony, které podepsal ukrajinský prezident Porošenko. „Dostane se jim spravedlivého ocenění, ale už jsou velmi staří, od 88 do 97 let,“ řekla LN Lesja Bondaruková z ukrajinského Institutu národní paměti (IPN).

Polsko zatím důrazněji neprotestuje, ozývá se ale Izrael i ukrajinská židovská obec. Přijetím takových zákonů „Ukrajina přijímá odpovědnost za válečné zločiny a připravuje cestu potomkům obětí, aby podávali žaloby k mezinárodním soudům“, napsal na Facebooku ředitel Ukrajinské židovské rady Eduard Dolinski.

TOMÁŠ VLACH

Najdete na Lidovky.cz