Podle BBC měla zřejmě na mysli elektrárnu v Južnoukrajinsku, která se nachází asi 320 kilometrů jižně od Kyjeva.
„Toto bezprostřední nebezpečí trvá,“ řekla Thomasová-Greenfieldová. „Mezinárodní společenství musí jednomyslně požadovat, aby ruské síly zastavily svůj nebezpečný útok,“ zdůraznila.
Ruská armáda v noci na pátek obsadila Záporožskou jadernou elektrárnu na jihovýchodě Ukrajiny. Jeden z objektů rozsáhlého komplexu ostřelovala. Způsobila požár ve výcvikové budově. Bezpečnost týkající se radiace je v zajištěna, řekl podle agentury Reuters ředitel zařízení.
Ruský útok na největší jadernou elektrárnu v Evropě vyvolal v zahraničí mimořádně odmítavé reakce. Podle USA se svět jen těsně vyhnul jaderné katastrofě.
„Díky bohu, svět se vyhnul jaderné katastrofě,“ prohlásila na mimořádném jednání Rady bezpečnosti OSN Thomasová-Greenfieldová, podle níž šlo o novou nebezpečnou eskalaci, která představuje vážnou hrozbu pro celou Evropu a svět.
Ruský vyslanec Vasilij Něbenzja sdělil, že ruské jednotky elektrárnu neostřelovaly, zařízení však podle něj nyní hlídají ruští vojáci. Únik radioaktivního materiálu nehrozí, uvedl ruský diplomat. Moskva na místo vyslala rovněž svoje inženýry, kteří umí s jejím vybavením zacházet. Západ se svými varováními snaží rozdmýchat umělou hysterii, řekl RB OSN vyslanec Moskvy.
Velvyslanec Ukrajiny při OSN Serhij Kyslycja reagoval slovy, že ruské podání nočních událostí v jaderné elektrárně je příkladem manipulativního chování a vyzval Něbenzju, aby přestal šířit lži. Tajemnice pro politické záležitosti OSN Rosemary DiCarlová řekla, že útoky proti jaderným zařízením jsou v rozporu mezinárodním humanitárním právem.
Zatímco záporožská elektrárna má šest jaderných reaktorů, južnoukrajinská jich disponuje třemi.
