Donutila hlavy dvou znepřátelených států, aby si kvůli ní začaly psát dopisy. Německá kancléřka Angela Merkelové i francouzský prezident François Hollande opakovaně vyzvali Kreml, aby jí dal svobodu. Je tématem nejrůznějších summitů, jednají o ní parlamenty, v Kremlu z ní mají bezesné noci.
Vězněná pilotka Savčenková po 83 dnech začala jíst. Dala na radu lékařů |
V ukrajinském městě Vatutino v Čerkasské oblasti přejmenovali včera náměstí Lenina na náměstí Naděždy Savčenkové.
Ukrajinská letkyně, která hladověla v ruské věznici skoro tři měsíce, vyzvala na souboj samotného prezidenta Ruska Vladimira Putina. I když síly jsou nerovné, zatím je to přinejmenším nerozhodně.
Železná Naděžda
Včera tisková služba Kremlu oznámila, že prezident Putin odpověděl svému ukrajinskému kolegovi Petru Porošenkovi na jeho dopis ohledně osudu Savčenkové. „Odpověď s podpisem prezidenta Ruské federace už je vyhotovena a odeslána,“ prohlásil Dmitrij Peskov, Putinův mluvčí. Co je ale obsahem odpovědi veřejnosti, nesdělil.
Savčenková: Vývar byl tučný, hladovky nechám, až dostanu lepší stravu |
Ovšem co psal Porošenko Putinovi, se ví: požádal ruského lídra, aby ihned letkyni propustil. Zdůraznil, že Savčenková je poslankyní ukrajinské Nejvyšší rady a také členkou evropského parlamentu.
Savčenková byla obviněna ze závažných trestných činů – především z toho, že jako zaměřovačka dobrovolnického praporu Ajdar udala jako cíl svým spolubojovníkům ruské novináře.
Jenže Savčenková tvrdí, že to pravda není. Na protest proti zatčení zahájila před čtyřiaosmdesáti dny hladovku. Tu ve čtvrtek částečně přerušila. „Učím se měnit taktiku. Fyzicky je mi sice nanic, ale ne až tak zle, abych hned umírala,“ vysvětlila.
Náladu jí včera možná vylepšil ukrajinský konzul, který jí přinesl kytici k Mezinárodnímu dni žen. Nejdříve jí dozorci odmítli květiny nechat v cele, až po intervenci z prezidentské Rady pro lidská práva si ji mohla postavit vedle lůžka.
„Je to absolutně železný člověk,“ charakterizoval ji ruský historik a publicista Nikolaj Svanidze. Podle něj hladovku nepřerušila ze slabosti a strachu. „Pochopila, že ji na svobodu nepustí, a rozhodla se, že neumře. Že bude bojovat dál,“ uvedl Svanidze.
Komunistka Máša
V ukrajinském vězení donedávna seděla jiná mladá žena. Marija Koledová je Ruska. Hovoří se o ní mnohem méně než o Savčenkové. Obě o sobě ale vědí. Co víc – píší si. Stejně jako jejich prezidenti.
  |
Je to jedenáct listů papíru popsaných rukou. Podepsána je Naďa Savčenková. Adresátem je třiadvacetiletá Ruska Koledová. Také se dívala na svět skrze mříže. Jen to byly mříže ukrajinské. Dopis vznikl ještě předtím, než začala držet hladovku. Získala ho ruská novinářka Jekatěrina Sažněvová, která ho zveřejnila nyní v listu Novaja gazeta.
Ukrajinské tajné služby ji zatkly už v dubnu. Studentka Koledová byla podezřelá ze špionáže ve prospěch Moskvy i z přípravy teroristických činů. Dvě ženy, dva různé charaktery, dva podobné osudy. Koledová si na protest proti obvinění podřezala žíly, hladověla, ztratila patnáct kilogramů. Kyjev ji chtěl vyměnit za Savčenkovou, ale Moskva to dosud odmítala.
Obě jsou velké vlastenky, jedna ruská, druhá ukrajinská. Jen Koledová má blíž k levičáckým organizacím, Savčenková k pravici. Koledová byla dokonce komunistkou. Ve vězení se prala se spoluvězeňkyněmi, když hájila prezidenta Putina.
Na podzim ji Ukrajinci propustili. Tiše, bez zbytečného humbuku. Doma v Petrohradě na Mášu čekala šťastná máma, která z posledních peněz platila advokáta. Marija se k ní už nikdy nevrátila.
Zatímco za Savčenkovou se bijí prezident i poslanci, má nejlepší advokáty, chodí za ní obránci lidských práv i členové ukrajinské diplomatické mise, Koledová byla ve vězení poněkud zapomenuta. Jednou poprosila svou ambasádu v Kyjevě o naslouchadla – je od dětství nedoslýchavá. Nedočkala se. „Tvé zemi je vše ukradené,“ píše jí Savčenková. „Budeš-li žít, nebo umřeš…“
Máša je dnes v Doněcku. Prý už nedokáže žít bez války. Stala se mluvčí ministerstva zahraničí tzv. Doněcké lidové republiky. Dopis se k ní dostal až teď.
„Jsi svobodná, Mášo. Jsem tomu moc ráda. Já také budu svobodná.“ I na tohle odpoví hned, jak bude mít čas. To hlavní, co chce Naděždě říct? Ani ona není nikým placená, odjela bojovat za práva svých ruských krajanů, protože jí tak zavelelo její srdce. Stejně jako to Naděždino.
Matka Světlana
Na rozdíl od Máši a Nadi je Světlana Davydovová matka. Dokonce sedmi dětí. I ona se snažila zabránit válce a skončila za mřížemi.
V dubnu 2014 si Světlana všimla, že základna ruské vojenské rozvědky číslo 48886 v ruském městě Vjazma je prázdná. Pak v autobuse vyslechla rozhovor důstojníků o tom, jak se v civilu mají po skupinách přesunout do Moskvy. Odtud pojedou dál… na Ukrajinu. Světlana zatelefonovala vše na ukrajinské velvyslanectví. „Chci zabránit zbytečným obětem,“ říkala a myslela to skutečně upřímně. Nezkušená Mata Hari se obětí stala sama – bdělí sousedé ji udali. 21. ledna, devět měsíců poté, co měla trestný čin spáchat, byla zatčena.
Byl to šok. Světlana měla doma dvouměsíční mimino, které kojila. Veřejnost její čin neschvalovala, ale vazba se jí zdála příliš tvrdým opatřením. Soud se 3. února rozhodl, že Davydovová může zůstat doma, pokud podepíše, že neopustí město. Stále jí hrozí až 20 let vězení.
