Sarkozy je podle všech průzkumů jediný pravicový politik schopný porazit populární kandidátku opozičních socialistů Ségolene Royalovou. Šance obou jsou zatím zcela vyrovnané.
V závěrečném projevu na sjezdu se Sarkozy o Royalové ani jednou nezmínil, ale levici jako celek označil za strnulou a sebe sama za nositele změn, které Francie potřebuje. Odmítl visačku konzervativce, která se mu často přišívá. Řekl mimo jiné, že chce prosadit morálku v politice a odmítá jak kapitalismus bez regulí, tak "pečovatelskou společnost", kterou podle něj prosazuje levice. Zdůraznil, že chce být kandidátem všech, nejen UMP.
Sarkozy se prohlásil za přesvědčeného Evropana a odmítl bezbřehé rozšiřování Evropské unie, protože to může zničit politickou jednotu unie, což on odmítá. "Evropa musí mít své hranice," prohlásil a zopakoval, že Turecko "nemá v Evropské unii místo". Pokud jde o budoucnost unie, vyslovil se pro urychlené přijetí "zjednodušené smlouvy" (o jejím fungování) místo kříšení ústavní smlouvy, jež byla předloni odmítnuta v referendech ve Francii a v Nizozemsku.
Kandidát UMP, kterému se ve Francii často přičítá proamerický postoj, dále řekl, že chce s USA vztahy rovnoprávnosti a vzájemného respektu. "Chci Francii, která mluví s USA vždy jako přítel, říká mu vždy pravdu a řekne ne, když nemají pravdu, když chtějí amerikanizovat svět," řekl.
Rozpoutání války v Iráku označil za chybu a vzdal poctu postoji prezidenta Jacquesa Chiraka, který se proti americkému útoku na Irák postavil a tak "posloužil Francii ke cti".
Ctižádostivý a hyperaktivní Sarkozy úmysl kandidovat neskrýval už několik let. To mu vyneslo nevraživost prezidenta Chiraka, se kterým má vzhledem ke své celkově liberálnější linii i politické rozpory. Chirac by mu mohl ještě zkomplikovat cestu, kdyby sám znovu kandidoval, ale to se považuje za nepravděpodobné.
V závěrečném projevu na sjezdu se Sarkozy o Royalové ani jednou nezmínil, ale levici jako celek označil za strnulou a sebe sama za nositele změn, které Francie potřebuje. Odmítl visačku konzervativce, která se mu často přišívá. Řekl mimo jiné, že chce prosadit morálku v politice a odmítá jak kapitalismus bez regulí, tak "pečovatelskou společnost", kterou podle něj prosazuje levice. Zdůraznil, že chce být kandidátem všech, nejen UMP.
Sarkozy se prohlásil za přesvědčeného Evropana a odmítl bezbřehé rozšiřování Evropské unie, protože to může zničit politickou jednotu unie, což on odmítá. "Evropa musí mít své hranice," prohlásil a zopakoval, že Turecko "nemá v Evropské unii místo". Pokud jde o budoucnost unie, vyslovil se pro urychlené přijetí "zjednodušené smlouvy" (o jejím fungování) místo kříšení ústavní smlouvy, jež byla předloni odmítnuta v referendech ve Francii a v Nizozemsku.
Kandidát UMP, kterému se ve Francii často přičítá proamerický postoj, dále řekl, že chce s USA vztahy rovnoprávnosti a vzájemného respektu. "Chci Francii, která mluví s USA vždy jako přítel, říká mu vždy pravdu a řekne ne, když nemají pravdu, když chtějí amerikanizovat svět," řekl.
Rozpoutání války v Iráku označil za chybu a vzdal poctu postoji prezidenta Jacquesa Chiraka, který se proti americkému útoku na Irák postavil a tak "posloužil Francii ke cti".
Ctižádostivý a hyperaktivní Sarkozy úmysl kandidovat neskrýval už několik let. To mu vyneslo nevraživost prezidenta Chiraka, se kterým má vzhledem ke své celkově liberálnější linii i politické rozpory. Chirac by mu mohl ještě zkomplikovat cestu, kdyby sám znovu kandidoval, ale to se považuje za nepravděpodobné.
