13. ledna 2019 5:00 Lidovky.cz > Zprávy > Svět

Únosci v Norsku požadují za ženu miliardáře kryptoměnu. Vzniká debata o jejím zakázání

Osmašedesátiletá Anne-Elisabeth Falkeviková Hagenová zmizela 31. října. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Osmašedesátiletá Anne-Elisabeth Falkeviková Hagenová zmizela 31. října. | foto: Soukromý archiv

OSLO/PRAHA Žena bohatého norského podnikatele byla unesena. Policie tento týden oznámila, že únosci již navázali kontakt s úřady a požadují, aby jim byla zaplacena vysoká suma peněz v kryptoměnách. V zemi se tak spustila debata, zda nemají být tyto finanční toky zakázány.

Anne-Elisabetha Falkevik Hagenová zmizela na konci října loňského roku ze svého domu nedaleko Osla. Její vydání se ani za několik měsíců nepodařilo vyjednat ani speciálním vyjednávacím týmům mezinárodní policie. Vyšetřovatelé si podle deníku The New York Times ani dlouho nebyli jistí, zda lidé, se kterými komunikují, skutečně unesli Hagenovou.

Na středeční a čtvrteční tiskových konferencích vyšetřovatelé potvrdili, že se jim podařilo ustavit komunikační kanál s lidmi, kteří tvrdí, že mají Hagenovou, ale odmítli tuto otázku více rozebírat. Policie později přiznala, že neví, kde se únosci nacházejí, ani zda je manželka bohatého byznysmena stále naživu.

„Nemáme žádné známky života,“ uvedl pro média šéf policejní jednotky vyšetřující zmizení Tommy Broske. Příběh unesené ženy již několik dní dominuje titulním stránkách norských deníků.

Úřady sice odmítly sdělit výši výkupného, kterou únosci požadují, ale většina médií hovoří o 9 milionech eur (230 milionů korun).

Tom Hagen, manžel unesené, zatím na radu policie výkupné nezaplatil. O únosu doposud nikdo nehovořil, jelikož si policie vyžádala informační embargo. Po jeho ukončení však zveřejnila i video z bezpečnostních kamer před Hagenovou pracovnou, na kterém se objevují tři muži. Vyšetřovatelé si přejí je vyslechnout a již dostali více než sto tipů od veřejnosti.

Osmašedesátiletý Hagen je zakladatelem a majitelem společnosti Elkraft, která se specializuje na výrobu elektřiny, a do jeho portfolia nemovitostí patří i velký podíl v populární lyžařském rezortu. Hagen se po povětšinou vyhýbá médiím, ale v létě učinil výjimku a hovořil s norským magazínem Kapital, který následně odhadl jeho majetek na 1,7 miliardy norských korun (4,46 miliardy korun českých).

Kvůli únosu konec kryptoměn?

V zemi se kvůli únosu začalo mluvit o dvou zásadních tématech. Za prvé to byl veřejný daňový systém, tedy že daňová přiznání všech lidí v zemi jsou veřejně dohledatelná. Podle médií si tak únosci mohli snadno vytipovat, koho se jim vyplatí unést, aby získali finanční obnos.

Případ však také rozvířil debatu kolem kryptoměn a jejich použití v ilegálních aktivitách, což vedlo ke snahám o jejich zakázaní či alespoň omezení, informuje deník The New York Times. „Kryptoměny nejsou kontrolované vládou, ani žádnou jinou entitou, proto je složité je kontrolovat,“ uvedla Carsten Schurmannová z Kodaňské univerzity. „Vláda v tomto odvětví značně zaostává,“ dodala. Únosci navíc požadovali sumu v kryptoměně Monero.

„Tu je velice složité monitorovat,“ řekl médiím investor a šéf společnosti Arcane Crypto Torbjorn Bull Jenssen. „Právě tato měna získala velkou popularitu mezi zločinci, ale její ‚bezpečnost‘ může být občas narušena. Akademické práce již ukázaly, že je možné občas dohledat některé části peněžních toků.“

Podle Jenssena je navíc naprosto podivné, že chtějí peníze v této krytoměně, jelikož má velmi málo uživatelů a tak velká suma, jakou požadují únosci, by znamenala nákup 1 procenta celé měny. „Únosci by pak jen těžko hledali kupce, aby získali peníze,“ vysvětlil.

První případ únosu, kdy zločinci požadovali výkupné ve formě kryptoměn se odehrálo v lednu 2015, kdy byl unesen Kanaďan Ryan Piercy v Kostarice. Únosci tehdy požadovali půl milionu dolarů v Bitcoinech.

mhMartin Hampejs

Najdete na Lidovky.cz