Někteří z mužů, jejichž totožnost v pátek izraelská armáda zveřejnila, byli po útocích podle ministerstva zadrženi na izraelském území, nebo se tam v době útoku podle jeho zdrojů nacházeli, jiné s operací Hamásu pojí údaje z jejich mobilních telefonů. Palestinští ozbrojenci z Hamásu a dalších radikálně islamistických skupin 7. října v jižním Izraeli zabili na 1200 lidí a asi 250 dalších unesli jako rukojmí do Pásma Gazy.
Izraelský ministr obrany Joav Galant podle serveru ToI uvedl, že ačkoli jeho úřad zveřejňuje jména 12 lidí, má zpravodajské informace o tom, že na útoku ze 7. říjnu se podílelo více než 30 pracovníků UNRWA. Ze 13 000 zaměstnanců UNRWA v Pásmu Gazy je podle Galanta s Hamásem nebo jinou islamistickou organizací spřízněných asi dvanáct procent. Izrael už řadu let volá po zrušení úřadu UNRWA, který pomáhá Palestincům na Blízkém východě.
„O 1 468 pracovnících víme, že jsou aktivní v Hamásu a (Palestinském islámském džihádu). Až 185 zaměstnanců UNRWA je aktivních v ozbrojených složkách Hamásu a 51 v ozbrojených složkách islámského džihádu,“ uvedl Galant.
Obvinění několika pracovníků UNRWA Izrael zveřejnil v lednu – v týž den, kdy Mezinárodní soudní dvůr v Haagu rozhodoval o předběžných opatřeních v případu možné genocidy vůči palestinskému obyvatelstvu, z níž Izrael viní Jihoafrická republika. Financování UNRWA v reakci na izraelská obvinění krátce na to zastavily Spojené státy a dalších více než deset zemí. Česká republika UNRWA finančně nepodporuje už od roku 2020. Do té doby podle českého ministerstva zahraničí činil roční příspěvek tři miliony korun.
Izraelská obvinění vůči úřadu OSN vystupňovala o víkendu, kdy armáda oznámila, že pod hlavním sídlem UNRWA objevila podzemní datové centrum, které Hamás používal pro zpravodajské a komunikační účely. Šéf organizace Philippe Lazzarini v pondělí zopakoval, že navzdory obviněním nehodlá rezignovat.