Útoky hackerů? Dobrá zkušenost

Internetové stránky estonských institucí se v minulých týdnech staly terčem hackerů. Ustaly už tyto útoky?
Naštěstí už ano, v posledních dnech se situace uklidnila. 

Estonsko se považuje za průkopníka e-governmentu, tedy komunikace s úřady po internetu. Byli jste na takové útoky připraveni?
Během dvou týdnů jsme prošli masivní vlnou útoků zaměřených hlavně na internetové stránky ministerstev, premiéra, prezidenta, parlamentu nebo na systém internetového bankovnictví. Jednalo se o celkem tvrdé útoky, zároveň to však byla dobrá zkušenost i pro NATO a EU. Vůbec poprvé se na jednu z členských zemí tak masivně zaměřili hackeři. Něco se jim určitě podařilo, například přístup k internetovému bankovnictví ze zahraničí stále nefunguje.

Myslíte si, že se dají očekávat nové útoky i na další státy?
Doufám, že ne, ale nikdy se nemá říkat nikdy. Nám i našim partnerům tyto zkušenosti určitě pomohou, abychom na to byli připravení.

Tallinn je přesvědčený, že za útoky stála ruská vláda. Jste si tím jistý?
Naši specialisté na základě IP adres (identifikačních čísel počítače, pozn. red.) zjistili, že některé útoky přišly z ruských oficiálních míst. A za druhé, pokud se podíváte na načasování, ve stejné době byla ohrožena i bezpečnost naší ambasády v Moskvě, právě začaly neoficiální sankce proti Estonsku, členové ruské S t á t n í dumy začali požadovat, aby estonská vláda rezignovala a v ruských médiích probíhala masivní propaganda.

Jde o novou strategii Moskvy, jak se vyrovnat s „neposlušnými“ zeměmi? Samozřejmě, že na sto procent nevíme, jestli ty útoky byly řízené ruskou vládou. Pokud ale Moskva tvrdí, že za tím nebyla, tak věříme, že nám pomůže prozkoumat, kdo za útoky skutečně stál.

Čím si vysvětlujete tak prudkou reakci ruské vlády na přesunutí pomníku Neznámého vojína v Tallinnu?
Stále ještě neakceptovali, že Estonsko se už rozhoduje samostatně, je členem NATO a unie. Stále nás vidí jako sféru ruského vlivu.

EU se nakonec Tallinnu na nedávném summitu v Samaře zastala. Byl jste překvapený takovým jednotným postojem?
Ne. Unie už pochopila, že v zahraniční politice musí zůstat jednotná a jasně vyjádřit svůj názor. A to i vůči takovému partnerovi, jako je Rusko.

Před Samarou se Brusel vyhýbal kritice ruského prezidenta, vidíte nějakou změnu v přístupu EU?
Tuto tendenci pozoruji už delší dobu, minimálně rok a půl. Politika unie je čím dál jednotnější. Začalo to krizí okolo dodávek ruského plynu na Ukrajinu. Události posledních týdnů mě v tom jen utvrdily. Dostali jsme velmi silná stanoviska od Evropské unie, bylo to velmi efektivní.

Evropa je závislá na ruských energetických surovinách. Jak se s tím dá vyrovnat? Jediný způsob je spojit se a mít skutečnou společnou politiku, i tu energetickou.

Existuje společná energetická politika?
S tou jsme jen na začátku.

Velká diskuse probíhá i kolem záměrů vybudovat ve střední Evropě součásti amerického protiraketového štítu. Jaký máte názor na tento projekt?
V první řadě Polsko i Česko jsou suverénní země a musejí se rozhodnout samy. Myslíme si ale také, že propojení projektu s NATO by věci jen prospělo.

Kdyby Američané chtěli část tohoto systému umístit v Estonsku, byli byste pro?
To je v této chvíli velmi hypotetická otázka.