Podle britského Národního statistického úřadu se ceny potravin mezi červnem a červencem zvýšily o 2,3 procenta, což je největší měsíční nárůst od května roku 2001. Nejvíce se vzrostly ceny chleba, mléka, sýrů a vajec. Zatímco minulý rok se v červenci prodávalo 800 gramů chleba za 1,04 libry (30 korun), v letošním červenci za stejné množství Britové zaplatí 1,24 liber (36 korun). Celkový nárůst potravin vzrostl oproti minulému roku o 12,7 procenta.
Na růst spotřebitelských cen už reagoval i britský řetězec supermarketů Iceland Foods, který svým zákazníkům nově nabízí možnost nakupovat potraviny na splátky. Podle informací agentury Bloomberg poskytne řetězec v rámci program Iceland Food Club svým zákazníkům bezúročné půjčky v hodnotě až 100 liber (v přepočtu téměř 3000 korun) ve formě platebních karet, kterými bude možné platit v jejích obchodech. Zákazníci následně budou půjčky splácet prostřednictvím splátek stanovených na deset liber týdně.
Psát ceny už nemá cenu. Jak se žije v zemi, kde inflace podle oficiálních dat dosahuje 80 procent? |
Nárůst inflace předčil všechny prognózy ekonomů, ti v průzkumu agentury Reuters predikovali, že inflace v červenci vzroste na 9,8 procenta. Nová čísla překvapila také finanční trhy a Britskou centrální banku, ta proto upravila svůj odhad a míní, že inflace v říjnu dosáhne až 13,3 procenta.
„Vzhledem k tomu, že inflace přesahuje 10 procent a všeobecně se očekává její další růst zvlášť v souvislosti s růstem účtů za energie, jsou základní úrokové sazby na úrovni 1,75 procenta poměrně nízko nastavené. Očekáváme rychlé kroky ze strany britské centrální banky, která by mohla základní úrokovou sazbu příští rok touto dobou zdvojnásobit,“ uvedl k situaci Debapratim De, hlavní ekonom společnosti Deloitte.
Vysokou míru inflace okomentoval také britský ministr financí Nadhim Zahawi. Dostat inflaci pod kontrolu je pro něj hlavní prioritou. „Přijímáme opatření prostřednictvím silné a nezávislé měnové politiky, odpovědných daňových a výdajových rozhodnutí a reforem na podporu produktivity a růstu,“ řekl.
Pomůže ořezání cel inflaci?
V reakci na neradostný vývoj ekonomiky hodlá Londýn využít svých pravomocí po brexitu a chystá se spustit nový obchodní systém pro rozvojové země. Jeho smyslem má být snížení dovozních cel z 65 rozvojových zemí z Afriky, Asie, Oceánie a Ameriky, včetně některých nejchudších zemí světa. Podle pondělního prohlášení si od toho vláda slibuje, že to v konečném důsledku pomůže snížit náklady britských spotřebitelů – už proto, že panuje předpoklad, že zboží zbavené cel bude levnější.
Třeba nakonec bude inflace přece jenom k něčemu dobrá. Lidi budou méně „žrát“ |
Program by také například odstranil některá sezónní cla, což pro britské supermarkety znamená více možností po celý rok. „Například okurky, které se ve Spojeném království v zimě neprodávají, budou nyní ve většině zemí zapojených do systému bezcelní,“ zní v prohlášení.
Ministryně pro mezinárodní obchod Anne-Marie Trevelyanová uvedla: „Jako nezávislá obchodní země přebíráme zpět kontrolu nad naší obchodní politikou a přijímáme rozhodnutí, která podporují britské podniky, pomáhají snižovat životní náklady a podporují ekonomiky rozvojových zemí po celém světě. Britské podniky se mohou těšit na méně byrokracie a nižší náklady, což bude firmy motivovat k dovozu zboží z chudých zemí“.
Zda návrh pomůže v boji právě proti inflaci, není až tak jisté. Dharshini Davidová, ekonomka a obchodní korespondentka BBC, se domnívá, že celní program nemusí mít na ceny přímý dopad: „Změny by mohly dovozcům ušetřit miliony liber. Cenové úspory však mohou být pro spotřebitele zanedbatelné,“ uvedla ve své analýze pro BBC.
