Devatenáct expertů na odminování zmizelo v pondělí ve východoafghánské provincii Paktíja. Podle tamní agentury Pajhwok pracovali pro společnost Sterling, která se zabývá likvidací milionů min rozmístěných po celé zemi.Z informací místní policie vyplývá, že po ženistech pátrá. Ale ocitli se zřejmě na území, které kontrolují rebelové.
A to je další důležitá informace, která z uvedené zprávy plyne – Afghánistán je rozdělen na území kontrolované více či méně oficiálním Kábulem a na teritoria, kde vládnou místní kmeny nebo islamisté, případně obě skupiny společně.
Co hrozí Afghánistánu? Desítky mrtvých jsou pouze předehrou |
Zatím ani není jasné, zda se minéry únosci pokusí vyměnit za výkupné či své zajatce, nebo jim šlo spíš o jejich vybavená čtyři terénní auta. Před čtyřmi měsíci talibanci v provincii Hílmand zavraždili 12 pracovníků jiné organizace zabývající se likvidací min. Bez ohledu na to, že na nášlapných minách nejčastěji explodují civilisté a děti. Nikoliv příslušníci zahraničních nebo afghánských ozbrojených sil.
Vchod zalitý krví
V zemi sílí teror. Ve městě Džalálábád na východě země explodovala nálož před vchodem do banky, vzápětí další bomba vybuchla nedaleko ministerstva informací a kultury. Zvláště exploze u banky byla zničující – prostranství před vchodem bylo doslova zalité krví. Zahynulo nejméně 35 lidí.
Afghánka oplakává oběti sebevražedného útoku.
Ve stínu války na východní Ukrajině a tragédií, při kterých v posledních dnech utonuly během cesty do Evropy stovky asijských a afrických uprchlíků, se tři desítky roztrhaných Afghánců jeví jako problém starému kontinentu vzdálený. Jenže právě v důsledku rychle přibývajících krvavých incidentů roste i počet těch, kteří jsou ochotni vyměnit nebezpečný Afghánistán za riskantní cestu do klidnějších krajů.
Zoufalá žena postřílela bojovníky Talibanu. Mstila se za zabitého syna |
Už vloni byl podle zprávy OSN Afghánistán po Sýrii a Iráku na třetím místě v počtu uprchlíků. A od ledna těch, kteří zemi pod Hindúkušem spěšně opouštějí, přibývá. Stejně jako přibývá násilností, teroristických útoků a únosů. Za rok 2014 uteklo z Afghánistánu přes 60 tisíc lidí. Většina z nich si to zamířila do některé ze zemí EU nebo do USA. Nejčastějším cílem Afghánců je Německo. V současnosti v případě Afghánců, Syřanů či Iráčanů nejde rozhodně o ekonomické běžence, kteří se snaží vylepšit si odchodem do Evropy své rodinné rozpočty.
Islámský stát, nebo Taliban?
Exploze v afghánském Džalálábádu má na svědomí údajně Islámský stát, který se k akci hrdě hlásí. Naopak hnutí Taliban, které mělo doposud na terorismus v této oblasti prakticky monopol, odmítlo, že by s víkendovými výbuchy mělo něco společného.
Boj proti hnutí Taliban.
Znamená to, že Afghánistán se stává další zemí, kterou přímo IS ohrožuje. Zatím není v Afghánistánu zásadní silou, ale už si na seznam „úspěšných“ bojových akcí zapsal kromě explozí v Džalálábádu útok na základnu afghánské armády v provincii Badachšán u hranice s Tádžikistánem. Zahynulo nejméně 20 afghánských vojáků, blíže neurčený počet byl zajat a několika mužům již setnuli hlavy.
„Naší zemi hrozí další velká válka,“ pronesl prezident Afghánistánu Muhammad Ašraf Ghaní. Představitelé IS vzápětí prohlásili, že vytvářejí „emirát Chorásán“, kam kromě Afghánistánu bude brzy patřit i sousední Pákistán, Indie a Bangladéš.
Zajímavé je, že emírem tohoto útvaru by podle zpráv místních novinářů měl být jistý Hafíz Saíd Chán – vůdce pákistánských talibanců. Spojení Islámského státu s talibanci, kteří v oblasti působí už dvacet let, by mohlo mít pro Afghánistán tragické následky. Uprchlíků by pak do Evropy neproudily desetitisíce, ale miliony, jako tomu bylo po sovětské invazi v roce 1979, kdy zemi opustilo přes pět milionů Afghánců.
